Olej na kartonu, 68,5 x 59 cm, rámováno, datace 1913, signováno vpravo dole O.Blažíček 1913.
Dílo je publikováno v chystaném soupisu díla O. Blažíčka, Academia, č. soupisu 95.
Přední český krajinář, zabýval se však i zátiším a architekturou. Studoval nejprve na VŠUP v Praze u profesorů Dítěte a V. Maška, poté přechází k prof. H. Schwaigerovi na AVU. Ten mu doporučil o prázdninách roku 1910 vyhledat a namalovat interiér kostela sv. Vlaha v Dubrovníku. Blažíček následně zacílil přímo do pražské Svatovítské katedrály a téma chrámových interiérů, zvláště gotických a barokních, zpracovával soustavně. Postupoval zpravidla velmi exaktně s rozkreslením kompozice, následným podmalováním akvarelem či temperou, malbou do sucha roztíraným olejem a závěrečnými subtilními lazurami. Transparentní charakter všech vrstev mu umožnil dobrou čitelnost tvůrčího postupu a věrohodnou modelaci prostoru a tvarů včetně světelné režie. Dodnes nejsou co do výrazu tyto obrazy překonány a zůstávají nejen pýchou svého tvůrce, ale i svědectvím své doby. Často cestoval a jeho největší zájem patřil vždy perle umění - , rovněž se stále vracel k metropolitní svatovítské katedrále. V žánru krajinomalby patří mezi výrazné představitele moderní krajinomalby, byl vždy plenérista a jeho oblíbenými destinacemi byla Vysočina, Haná, Železné hory. Patří k postimpresionistické linii klasické krajinomalby a jeho díla jsou zastoupena v četných domácích i zahraničních kolekcích.
Autor viz T 1/70,2/755, TD 29, V 1/229, Ch 1/177, NEČVU 1/74.