Olej na dřevě, 18 x 23 cm, rámováno, zezadu opatřeno výstavními štítky.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Provenience:
Jedním z majitelů obrazu byl Bohuslav Brouk, podle razítka na zadní straně obrazu, v jehož sbírce měl číslo 11.
Vystaveno:
Jubilejní výstava díla Antonína Slavíčka, SVU Mánes, Praha 1932, č. k. 188.
Antonín Slavíček, XLIII výstava Pošovy galerie, Praha, 16. 5. – 15. 6. 1946, vystaveno mimo katalog.
Antonín Slavíček, Jízdárna pražského hradu, září-listopad 1961, č. k. 262 (zde reprodukováno).
Publikováno:
Antonín Slavíček, 1870 – 1910, Soupis díla, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1965, č. k. 304.
Jan Tomeš, Antonín Slavíček, Odeon, 1966, č. k. 417, Pražák u Vodňan I.
Z posudku PhDr. Karla Srpa:
Síla Slavíčkova malířského projevu spočívala v bezprostředních záznamech, které často uskutečňoval během svých četných výprav do plenéru, jimž vždy dokázal vtisknout jedinečnou atmosféru. Slavíček si v sobě zároveň nesl už určitý kód či vizuální vzorec, který si vypravoval již v předcházejících letech, jenž se ustálil v jeho vidění, který mu napověděl, jaké krajinné výseky by měl vyhledávat, aby k němu promluvily a mohl je namalovat. Je to patrné z této volné, nicméně výrazově velmi souhrnné práce: horizontální vrstvy hnědozelené pokračují k horizontu, na němž se tísní úzké pásmo domů, za nimiž se může ještě zvedat rovněž úzké pásmo kopců, aby zbytek obrazu byl ponechán nebi, zaplněnému promodelovanými oblaky. Obzor bývá zpravidla umístěn v polovině plátna, vytváří jeho perceptuální střed, na němž se stoupající pohled láme.
Okolnosti malby obrazu jsou z literatury dobře známé. Vznikl během Slavíčkovy cesty do Chelčic na podzim 1908, v době, kdy dospíval k novému malířskému pojetí, které bylo vylehčenější a uvolněnější než některé starší práce z Kameniček. Na obraze lze sledovat, jak krajinu vysloveně skládal z jednotlivých, na sebe položených, někdy se překrývajících krátkých, širokých malířských tahů, jak měnil tonalitu hnědí, zelení a modří, jak dokázal jen nepatrnými náznaky vyjádřit domy, vyrůstající jakoby z obzoru. Velkou pozornost věnoval Slavíček i oblakům, které jej oslovily neméně než krajina pod nimi. Vznášejí se nad temnými kopci v pozadí jako promodelované, prosvětlené útvary.
Obdobná díla se na našich a dalších prestižních aukcích objevují pouze výjimečně a draží se v rozmezí 1 500 000 – 2 000 000