Kresba na papíře, 91,5 x 30,5 cm, rámováno, signováno vpravo dole Mucha. Zezadu opatřeno ověřením pravosti od syna Jiřího Muchy: Toto je původní kresba mého otce Alfonse Muchy, V Praze, r. 1990. Divák má tu užasnou možnost nahlédnout pod ruce jednoho z velkých českých umělců, který své umění proslavil jak v domácím prostředí, tak v tom zahraničním. Alfons Mucha zde podává své umění zacházení s liniemi a art secesním námětem, jehož populizátorem se stal. Dívka – Hudba se za pomoci kresebné techniky před námi vznáší v prostoru, ladná a krásná jako umění, jehož je múzou. Mucha byl mistr v zaznamenání ženských křivek v jejich mezní kráse a u této kresby tomu není jinak. Dívka hledí směrem k divákovi a svým eterickým pohledem navozuje vztah s publikem. Je oděna velice spoře, do šatu odhalujícího poprsí, dlouhé sukně, jež vlaje do prostoru díla. Spanilá dívka má všechny znaky Muchových žen. Je zde jak typický výraz, tak také učes i forma postavení ženy hrají ve všech náležitostech. Dívka si pohrává se zrzavými kadeřemi, ale nejedná se o žádnou lascivnost, ale o dotvoření magické formy dívky bohyně. Děl rakového kvality a formy se na českém a vůbec i světovém trhu s uměním moc nepohybuje, a tak lze o dražbě tohoto díla mluvit, jako o svátku milovníků a obdivovatelů Muchovy tvorby.