070 | SEDÍCÍ DÍVKA

    FILLA Emil (1882 Chropyně - 1953 Praha)

    Olej na plátně, 60 x 50 cm, rámováno, datace 1934, signováno vpravo nahoře Emil Filla 34.
    Zezadu opatřeno nápisem Frant. Venera Brno XV Gajdošova 47, F 292.
    Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa, prof. PhDr. Tomáše Vlčka a PhDr. Jiřího Venery.
    Provenience:
    Sbírka Františka Venery, který získla toto dílo z ateliéru Emila Filly.
    Vystaveno:
    Emil Filla – Pozoruhodná osobnost českého moderního umění, Muzeum a galerie v Prostějově, 27. 11. 2014 – 2. 2. 2015.
    Komentář PhDr. Karla Srpa:
    Obraz Emila Filly, pocházející z pozůstalosti brněnského sběratele Františka Venery, vznikl v období, kdy se Filla svoji kubistickou tvorbou dostal na pomezí, související se surrealismem. Právě období 1933 - 1935, ve kterém se úzce stýkal s Jindřichem Štyrským, dospěl k uvolněnému tvarosloví, nabývajícího zřetelných biomorfních rysů, jež do Fillova přístupu vnesly vláčnost, umožňující, aby si se zobrazovaným tělem dělal doslova, co chtěl. Osvobodil jej z anatomie, stalo se mu přímo kusem libovolně formovatelné hmoty, rodící se pod tahy štětcem. Fillova představivost zde dosahovala svých vrcholků. Přestože stále souvisela s kubismem, jenž se stal autorovým nosným inspiračním zdrojem, přesahovala jej směrem, jenž není snadné nijak pojmenovat. Filla se vydával za lyrický kubismus kamsi do oblastí expresivního vznětu, nabývajícího až mimosmyslové hodnoty. Pojetí obrazu se mu rozpadalo na dvě části: vlastní tělo, vyjádřené prorůstajícími se křivkami šedorůžových, umožňujících vstupy ostrých červení, a pozadí, jež tehdy Filla s oblibou členil na dvě části horizontálním pásem, oddělujícím horní stěnu s tapetou se srdcovým vzorcem uvnitř kosočtverců, a spodní stěnu, barevně související se znázorněnou ženou. Obraz je nesmírně vizuálně působivý a výtvarně propracovaný. Lze si povšimnout třeba ženské tváře, jejíž zkratovitý, linií vyjádřený profil ještě několikrát na ploše rezonuje, takže vyvolává až dojem vrženého stínu. Pražským surrealistům se právě toto období Filly nejvíce líbilo, dokonce je zřejmé, že se i Filla nechal podněty surrealismu inspirovat, že je vstřebal do své obrazivosti. Formující se skupině Surrealistů v ČSR, jíž na jaře 1934 zemřel Rudolf Krajc, jehož předsmrtné práce se tehdejším Fillovým hodně podobaly, byl Filla tím, čím Picasso surrealistům pařížským. Zrak může pronikat do erotizujících vln uvolněného aktu, narážet na hrany a od nich se dostávat do promodelovaných barevných polí.
    Klasik české moderny, který byl žákem V. Bukovace na AVU v Praze. Zdrojem jeho tvorby bylo umění starých mistrů, jimž věnoval nesčetně úvah, a tvorba dvou výjimečných malířů, kteří promlouvali do zjitřelých duší českých modernistů, P. Picassa a zejména E. Muncha, jehož výstava v r. 1905 tvořila důležitý mezník. Na školní výstavě akademie v r. 1906 vystavuje postimpresionisticky malované krajinářské motivy a vlastní podobiznu, ve stejném roce absolvuje delší cestu po galeriích v Německu, Holandsku, Francii a Itálii. Vstupuje do skupiny Osma, se kterou vystavuje od prvních výstav u Topiče a později je aktivní ve Skupině výtvarných umělců, kde spoluvytváří platformu pro orientaci českého moderního umění. Začíná tvořit v řeči kubismu, kde prošel postupně několika etapami od strohosti holandského období až po znakovost 40. let. Ve 30. letech se jeho forma monumentalizuje do námětů zápasů, mýtů a lidových písní. Od r. 1935 aktivně vystupuje proti fašismu, jeho vysokoškolské přednášky a statě mají tragickou dohru, když je v r. 1939 zatčen a po celou dobu války vězněn v nacistických koncentračních táborech v Dachau a Buchenwaldu. Po válce byl jmenován řádným profesorem monumentální malby na VŠUP v Praze. V r. 1947 se koná jeho rozsáhlá výstava v sále S. V. U. Mánes se 111 uměleckými díly - obrazy, oleji a grafikou, suchou jehlou. V 50. letech se jeho dílo proměňuje do realismu, kde maluje náměty z romantického Českého středohoří. V r. 1952 tvoří monumentální oponu pro Divadlo E. F. Buriana do inscenace Píseň o turecké zemi. Do posledních chvil však tvoří a píše úvahy o nesmrtelnosti uměleckého díla. Dnes patří mezi sběratelsky nejcennější klasiky českého výtvarného umění.
    Autor viz T 1/220,2/761, TD 53, V 2/104,5/478, B 4/365, Ch 2/247, NEČVU 1/176, Č. Berka, Soupis gr. tvorby E. Filly, 1964.

    • vyvolávací cena: 5 200 000 CZK
    • dosažená cena: 6 600 000 CZK