080 | NEDĚLE V CAMARET

    ZRZAVÝ Jan (1890 Okrouhlice - 1977 Praha)

    Olej na plátně, 51 x 61 cm, rámováno, datováno 1930, signováno vlevo dole Zrzavý 30.

    Opatřeno odbornými posudky PhDr. Karla Srpa a PhDr. Rey Michalové, PhD.

    Provenience:
    Z majetku Ing. J. Holuba v Praze.

    Publikováno:
    Jan Zrzavý 1906 – 1940, Umělecká beseda a družstevní práce, Praha 1941.
    Karel Srp, Jana Orlíková, Jan Zrzavý, Academia, Praha 2003.


    Neděle v Camaret je Zrzavého špičkovým dílem, o němž by se dalo říci, že je formováno tvůrčím viděním malíře a básníka. Je jedinečným právě svou oscilací mezi věcným zpodobením konkrétní scenérie a svébytnou transpozicí do prostoru snu a metafory. Zrzavý zde zachytil více než jen přístav v Camaretu: dal výraz své představě „boží země“, v níž jsou lidé spojeni s půdou, mořem a nebem a všeobklopujícími živly, jako symbol trvání a věčnosti. Neděle v Camaret je autorovou meditací o přírodě a civilizaci, která ji kultivuje, ale neporušuje, je barevným snem o dalekém prostoru a důvěrném tichu, rozléhajícím se v kraji. Obraz Neděle v Camaret je úchvatnou barevnou férií, sofistikovaně kompozičně řešenou. Výsostný řád a architektonicky jasná skladba se v něm pojí s promyšlenými finesami malířštějších tahů i křehkých linií. Celková barevná orchestrace je velmi delikátně nuancována do jemných harmonií, jakoby jimi malíř současně tlumočil stavy svého nitra.
    Malíř a ilustrátor, jeden z nejosobitějších českých umělců 20. století, studoval krátce u E. Dítěte na UPŠ v Praze. Expresionistické počátky jeho tvorby spočívaly na symbolistním základu, který se bude projevovat v celé jeho duchovně založené tvorbě. Od r. 1910 vystavoval se skupinou Sursum, v r. 1917 se stal členem Tvrdošíjných, vyrovnává se i s impulsy kubismu. Pro jeho tvorbu určující bylo však setkání s dílem Mistra Třeboňského a Leonarda, zároveň ale i literatura J. Zeyera, k níž se vracel i jako ilustrátor. Námětově se jeho tvorba podstatně obohacuje návštěvami Benátek a Bretaně, zároveň se s obzvláštní něhou obrací ke kraji svého rodiště. Jeho kresby, jimiž často doprovázel i literární díla (Mácha, Erben, Zeyer, ad.), mají charakter definitivních děl nebo tvořily obrazové alternativy.

    V poslední době se stává, že se od Jana Zrzavého objevují obrazy, které nebyly známé, protože je jejich původní majitelé měli celou
    dobu ve svém držení a nezapůjčovali je na výstavy. Je to škoda, neboť by se tak jen obohatil a rozšířil profi l Jana Zrzavého, podstatněji
    by se objasnil jeho umělecký růst a ještě více vyzdvihl jeho umělecký význam. Platí to i o tomto obraze, který podle mých údajů zřejmě
    nebyl nikde reprodukován a vystaven. Je známější jeho menší temperová verze (27 x 35 cm), která byla otištěna jednak ve druhém
    ročníku Musaionu (1931), jednak v Díle Jana Zrzavého 1906-1940, Umělecká beseda a Družstevní práce, Praha 1941 (obr. CVI), ve
    kterém se však o našem obraze v soupise díla Zrzavý zmiňuje. Na s. 306 stojí, že „velká verse v majetku ing. J. Holuba v Praze“.
    Obraz zachycuje námět, ke kterému se Zrzavý často vracel. Objevil si jej během svého bretaňského pobytu a poskytl mu zdroj mnoha
    nejrůzněji kompozičně a barevně pojatých pláten. Tento obraz je velmi citlivě barevně vyvážený: prochází jím působivá esovka šedé,
    vyjádřená lehce naznačenými domy, pobřežím a molem, jenž v horní části přechází do volné krajiny. Zrzavý pracuje s přesnými
    obrysy, do nichž vkládá své oblíbené náznaky nedokončených, jen letmo napověděných tvarů (např. okenní otvory). Touto „hmotou“ si
    vymezuje prostor pro nehmotné, pro tři různě odstíněná pásma stejné modré, jednak v popředí, jež je rytmizováno ještě bílými vlnkami,
    jednak ve středním poli, kdy modrá vyjadřuje moře, které je ostrou linií odděleno od modrého nebe. Každé z těchto modrých pásem
    má vlastní charakter, umocňuje prohlubující se prostorový dojem obrazu. Do šedomodrého celku vnesly další prostorový akcent loďky,
    z nichž každá, jak bylo pro Zrzavého obvyklé, dostala jinou barvu. Červené, žluté a zelené loďce v popředí sekunduje ještě drobnější
    okrová. Každá z lodí představuje výraznou barevnou dominantu. Dává obrazu zřetelné senzitivní napětí, je signálem, zarývajícím se
    do paměti.
    Obraz pochází z důležitého autorova období přelomu dvacátých a třicátých let, kdy si nejen objevil nové motivické oblasti, ať je našel
    v Bretani nebo v Benátkách, ale pevné kontury - patrné z obrysů lodí, mola, domů, krajiny - zřetelně naznačují, že vykročil směrem
    k moderní malbě, že začal pracovat s lineárně vysloveným tvarem, jenž umísťoval na pomezí prostoru a plochy. Zrzavý v této větší verzi
    dosáhl silného účinku. Obraz zrak doslova magnetizuje, a přitom působí velmi nevtíravě, krajně delikátně.

    V Praze, 22. 7. 2015 PhDr. Karel Srp

    J. Zemina: Svět J. Zrzavého, Praha 1963, M. Lamač: Praha 1980
    Autor viz T 2/738, TD 219, V 5/215, TB 36/466, B 10/921, NEČVU 2/960.

    • vyvolávací cena: 6 800 000 CZK
    • dosažená cena: 7 800 000 CZK