130 | TŘI DÍVKY V LESE

    PREISLER Jan (1872 Popovice - 1918 Praha)

    "Olej na plátně, 64 x 43 cm, rámováno, datace 1906, signováno vlevo dole JP.
    Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
    Publikováno:
    Antonín Matějček, Jan Preisler, 1950, obr. 139.
    Z posudku PhDr. Karla Srpa:
    Obraz, který máme před sebou je malířský skvost, a to i přesto, že jde o přípravnou práci k rozměrnému Preislerovu obrazu Tři dívky v lese z roku 1906, který v roce 1913 prodal z výstavy v mnichovském Glaspalastu do Státní galerie v Římě, a od té doby jej s velkou pravděpodobností již málokdo viděl (dodnes je známá pouze jeho černobílá reprodukce, viz A. Matějček, Jan Preisler, 1950, obr. 139). Posuzovaný obraz je nebývale působivý svým barevným pojetím a kompozičním řešením. Doslova máme před očima, jak Preisler pracoval, dává nám nahlédnout pod povrch svého tvůrčího procesu. „Náčrty a barevná skizza většího formátu a pečlivého provedení, která předcházela obraz, dokládá, že bohatá orchestrace tónů v impresivní živé a pestré skladbě byla vlastním cílem práce“. Je zřejmé, že právě tuto skicu Matějček sledoval, když obraz rozebíral a že z ní při popisu vlastního obrazu vycházel (knihu psal za druhé světové války a po ní, a definitivní obraz pravděpodobně desítky let neviděl). Matějček ocenil její barevnou živost, která je skutečně nesmírně přitažlivá. „V obraze úzkého vysokého formátu stoupá půda lesní mýtiny ve vysokém nadhledu až k horní straně rámu. V popředí, přeříznuta dolním okrajem rámu, odpočívá v trávě, ležíc na znaku, dívka neklidem jara umdlená. Tři velké balvany a klikatá pěšina odměřují ústup půdy do hloubky, kde v diagonálním protikladu jsou umístěny postavy dvou sedících děvčátek. Tato impresionisticky náhodně tvářící se skladba je kus rafinovaného kompozičního umění, jak ve svém rozvrhu, tak ve své barevné výstavbě.“ Matějček naprosto mistrovsky popsal Preislerův kompoziční přístup jako dynamické vyvážení hmot a protihmot, stoupajícího pohledu z nadhledu, který nutí oči diváka postupovat po balvanech nebo po pěšině vzhůru, až do hlubin vzdáleného lesa. Co je však důležité, je barevná skladba, při jejímž rozboru se Matějček opřel o tuto studii: „Celá škála tónů základních, míšených a odstíněných uplatňuje se tu v husté tkáni barevných skvrn. Skvrny ty se slévají v odstupu v jemné nuance tónů žlutavých, růžových, červenavých a nazelenalých; barva fialová, zhoustlá na balvanech v temnotu tónu neutrálního, má na výstavbě obrazu nemalý podíl.“ (Je téměř pravděpodobné, že výsledný obraz takto barevně bohatý nebyl.) Zde, prostřednictvím Matějčkova rozboru, je objasněno, proč lze o tomto obraze mluvit jako o skvostu, jenž jej řadí k nejlepším Preislerovým pracím. Jeho důležitosti si byl vědom i autor, který obraz signoval, na rozdíl od ostatních studií. Obraz má mimořádné senzitivní napětí a zároveň obsahuje i podkresby, jež jsou patrné z pravé sedící dívky, držící žlutý věnec.
    Obraz podstatně obohacuje a rozšiřuje poznání Preislerova díla.
    Mimořádný český malíř přelomu století, jehož dílo je založeno na lyrice, jemnosti, melancholii a osobní symbolice. Od patnácti let studoval na nově založené UPŠ v Praze u F. Ženíška, kde setrval osm let. Již během studia pečlivě plnil zadání školy a dostával první zakázky spojené s prezentací školy. Po ukončení studia vyhrál cenu Světozor o nejlepší kresbu pro tento časopis a poprvé také vystavuje s Krasoumnou jednotou, které se stává členem. V r. 1898 spojil své síly s Mánesem a kromě výstav se podílí také na vydávání časopisu Volné směry. V r. 1902 odjíždí s Antonínem Hudečkem na pobyt do Itálie a o rok později začíná svou kariéru pedagoga jako externista kresby aktu na UPŠ. V následujících letech cestuje a někdy také vystavuje v Paříži, Belgii, Benátkách, Římě a Holandsku. Velký úspěch zažije v r. 1913 v Mnichově na výstavě v Glaspalastu, kdy se jeho dílo dočká mimořádného mezinárodního ohlasu v tisku. Ve stejném roce je angažován na pražskou AVU, kde začne vést všeobecnou část této vzdělávací instituce. O rok později je pozván do amerického Pittsburghu, kde je mu kromě výstavy nabídnuta i profesura na tamější umělecké škole, kterou ale s díky odmítne. V r. 1917 je jmenován po odchodu svého mentora F. Ženíška profesorem speciální školy na AVU, ale již rok nato předčasně umírá. Preislerova tvorba byla založená novoromanticky a symbolisticky, jeho zprvu pohádkové náměty se proměňují do ""autobiografických"" postav zamyšlených jinochů nebo melancholických mileneckých dvojic a procházejí i jeho pozdní expresivní fázi. Celou tvorbu pak provází proces uvolňování a osamostatňování barvy, podmíněný i Munchovým vlivem po jeho pražské výstavě r. 1905.
    Autor viz T 2/309, TD 150, TB 27/372, B 8/447, NEČVU 2/646."

    Oil on canvas, 64 x 43 cm, framed, dated 1906, signed lower left JP.
    Provided with expert opinion of PhDr. Karel Srp.
    Published:
    Antonín Matějček, Jan Preisler, 1950, page 139.
    From opinion of PhDr. Karel Srp:
    This picture in front of us is a pictorial jewel, even though it is a preliminary work for sizable Preisler´s picture Three girls in the forest from 1906, which he sold in 1913 from exhibition in Munich Glaspalast to the National Gallery in Rome, and since that time it is said to be already seen by only a few people (still known only its black and white reproduction, see A. Matějček, Jan Preisler, 1950, page 139). The assessed painting is uncommonly impressive by its color concept and compositional solution. Literally in front of our eyes we have how Preisler worked, giving us a view beneath the surface of his creative process. "The outlines and color sketch of larger size with really careful execution that predated the picture is showing that rich orchestration of tones in impressive lively and colorful composition was its own goal of this work." It is obvious that right this sketch Matějček watched when analyzed the painting and of that he based the description of his own painting (the book he had been writing during World War II and after, and the final painting he propably didn´t see for decades). Matějček praised the colorful liveliness that is really extremely appealing. "In the painting in narrow high format is rising a forest land in high overview up to the upper side of the frame. In the forefront which is cut by the lower edge of the frame, resting in the grass, lying on a sign, is a girl fatigued by restlessness of spring. Three large boulders and winding footpath metered retreat soil to a depth where figures of two girls in the diagonal opposition are seated. This impressionistic randomly masquerading consist is a piece of refined composition art, either in its schedule or its color construction. "Matějček absolutely masterly described Preisler´s compositional approach as a dynamic masses balancing and antimatter rising up view from above, forcing the viewer's eyes to follow on rocks or along the path upwards up to the depths of a distant forest. But what is really important is a color composition by which analysis Matějček leaned on the study: "The whole range of base, blended and screened tone sis applyed here in dense tissue of color spots. Those spots are fused into distance of in the nuances of yellowish tones, pink, reddish and greenish; color purple thickened on boulders in the darkness of neutral tone, has a considered share on the construction of painting." (It is almost sure that the final painting is not so rich in color.) Here, through Matějček´s analysis, it´s explained why we can say this painting is a jewel and one of the best Preisler´s works. Its importance was also known by the author who signed the painting unlike the other studies. Painting has an extraordinary sensitive tensions and also contains underdrawings that are noticeable from the right sitting girl holding a yellow wreath.
    Painting significantly enriches and expands the the knowledge of Preisler´s works.

    Czech extraordinary painter of turn of the century whose works are based on lyricism, tenderness, melancholy and personal symbolism. Since he turned 15 he studied at the newly founded School of Decorative Arts in Prague under F. Ženíšek, where he remained for eight years. During his studies he carefully did all school tasks and had been receiving his first contracts related to the presentation of school. After graduation he won the award Světozor for best drawing for this magazine and for the first time also exhibited with Krasoumna jednota (Fine Arts Unit), which he became a member of. In 1898 he joined forces with Manes and besides exhibitions he was also involved in publishing a magazine Volne smery (Free directions). In 1902 he departed together with Antonin Hudecek to stay in Italy and a year later he started his teacher career as an externe for act of drawings at School of Decorative Arts. In the following years he was traveling and sometimes exhibiting in Paris, Belgium, Venice, Rome and Holland. He experienced a great success in 1913 in Munich at exhibition in Glaspalast when his works got an extraordinary international acclaim in the press. In the same year he is employed with Prague Academy of Fine Arts, where he started to lead the general part of this educational institution. A year later he was invited to Pittsburgh in U.S.A, where he is was offered a professorship at the local art school besides the exhibition, but he rejected with thanks. In 1917 he was appointed a professor at special school at the Academy of Fine Arts after the departure of his mentor F. Ženíšek, but one year later he prematurely died. Preisler´s works were based newromantically and the symbolically, his first fabulous ideas were transformed into "autobiographical" figures of thoughtful young men or melancholic lover couples and they also going through his late expressive phase. The whole work is accompanied by the process of releasing and independening colors, conditioned also by Munch influence after his Prague exhibition in 1905.
    Author see T 2/309, TD 150, TB 27/372, B 8/447, NEČVU 2/646.

    • vyvolávací cena: 5 800 000 CZK
    • dosažená cena: 6 500 000 CZK