216 | MÍR

    LHOTÁK Kamil (1912 Praha - 1990 Praha)

    Olej na plátně, 56,5 x 41,5 cm, rámováno, datováno 8. 10. 1940, signováno vpravo dole KL.
    Uvedeno v autorově soupisu díla pod č. 201/76.
    Opatřeno posudkem PhDr. Rey Michalové, PhD.
    Z výše uvedeného posudku:
    Posuzovaný obraz je mimořádně kvalitní, vzácnou a vyjímečnou prací Kamila Lhotáka, jehož jméno se stalo synonymem pro prostředí moderní civilizace a její atributy, viděné s obdivem a básnivým zaujetím. Představuje dílo, které je v kontextu jeho tvorby zásadní svým přelomovým významem. Prokazuje unikátní soustředěnost a neobyčejné mistrovství, neboť tu autor s naprosto minimalistickými výrazovými prostředky a redukovanou barevnou škálou (za dominance modré, šedo-černé a bílé) obsáhl takovou epičnost a závažnost, skrytou v motivu.
    V tomto smyslu byla zásadní volba jednotlivých skladebných prvků obrazu, kdy místo optimistických montgolfiér ztvárnil přímo německou vzducholoď Zeppelin nad jedním z neklamných symbolů Paříže, Vítězným obloukem (Arc de Triomphe de l’Etoile), který dal Naopleon postavit na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova. S ohledem na bílou vlajku jako symbolu kapitulace se domnívám, že Kamil Lhoták v posuzovaném obraze jinotajně ztvárnil reálnou událost – „nenásilné“ dobytí Paříže fašisty. Ze své zkušenosti občana protektorátu mu byly dopady této události zcela jasné.
    Obraz se tak řadí k několika málo dílům, v nichž autor reagoval na válečnou dobu. V porovnání s nimi (např. „Útok pruské jízdy 1866“ nebo „Válečná loď s praporky“) se domnívám, že zdaleka nejsilněji a nejsofistikovaněji.
    Monumentální jednoduchost a ocelově chladná barevnost podtrhují existencionální obsah díla. Autor rozehrává melancholické a pochmurné myšlenky na důsledky německých vítězství, se kterými byl seznámen o rok dříve v souvislosti s německým vpádem do Čech.
    />Malíř, grafik a ilustrátor, studoval na FFUK v Praze. Spoluzakladatel Skupiny 42, jeho náměty se pohybují na městské periferii, na níž se objevuje technika podřízená snovému a romantickému cítění. Uměleckou spřízněnost nacházel u J. Šímy, celníka Rousseaua a B. Kubišty. Nevyčerpatelným zdrojem inspirace se mu staly staré plakáty, časopisy a reklamní kresby, jejichž atmosféru dokonale vystihl v kresbách i obrazech. Měl úzký vztah k básníkům Skupiny 42 Hančovi a Blatnému. V jeho kompozici se objevily určité prvky narativní figurace o 20 let dříve než byly formulovány jako jedna z tendencí 60. let. Umělecky vyjádřil poezii městského folklóru mnohem dříve, než se stala předmětem všeobecného zájmu: např. motiv balónu se objevil již na obrazech z roku 1938. Jeho obrazy se lišily od konstruktivně cítěných maleb Grossových i snových vizí F. Hudečka, ale právě touto vzájemnou odlišností se projevila výrazová šíře, při společném zájmu o velké téma moderního města a civilizačních atributů života v něm. Organickou součástí jeho tvorby byla ilustrační tvorba a spolupráce s kresleným filmem. Za svou ilustrační tvorbu i výsledky spolupráce s kresleným filmem získal mnoho ocenění.
    Autor viz T 2/30, TD 118, V 3/226, B 6/644, NEČVU 1/447.

    • vyvolávací cena: 260 000 CZK
    • dosažená cena: 1 050 000 CZK