Dřevoryt na papíře, 60,5 x 62 cm, rámováno, pod sklem, signováno vpravo dole BJaroněk.
Významný moravský malíř - krajinář a grafik. Původně se vyučil řezbářem, poté společně s F. Uprkou vystudoval odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Pracoval jako modelér a kompozitér v keramických továrnách. 7 let měl angažmá v Budapešti jako modelér, štukatér, dekorativní architekt nábytku a konečně akvarelista u dvorního fotografa, kde se věnoval portrétům. Poté se vydal na studijní poznávací cesty, zvláště si oblíbil Egypt, kam se pravidelně vracel na zimní a jarní měsíce po několik let, dále navštívil Palestinu, Belgii, Francii, Itálii, Německo, Rakousko, Turecko a další státy. Čím více cestoval a poznával svět, tím více pociťoval, že patří na Valašsko. Po návratu se rozhodl v Rožnově pod Radhoštěm založit s bratrem dílnu na keramiku a porcelán. V nádherné krajině v okolí Štramberku si vycizeloval svůj malířský styl. Tehdy vznikaly jeho silně konturované tempery na šedém podkladě. V r. 1903 začal zhotovovat proslulé barevné dřevoryty, ke kterým se mu jistě hodilo zúročení jeho řezbářské průpravy. Postupně se začal formovat jeho známý cyklus dřevorytů o 35 listech Valašsko, kde zachycuje typické krajové lidové stavby a malebný ráz krajiny s náměty jako Ulička na Štramberku, Štramberská trúba, Kostel sv. Trojice na Valašském Meziříčí, Podzim na Valašsku, Štramberk z rána. Jeho dřevoryty byly přijaty na výstavu do Vídně s pochvalným uznáním. Vídeňský malířský spolek Hagenbund ho jako prvního Čecha jmenoval svým řádným členem. Aktivně se zapojil do dění v Rožnově, inicioval založení Valašského musejního a národopisného spolku v r. 1911, jehož hlavní myšlenkou a cílem bylo založení Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. K realizaci došlo v r. 1925, kdy bylo muzeum založeno a otevřeno první lidovou slavností - přehlídkou lidových zvyků, písní a tanců, nazvanou Valašský rok 1925. Jeho grafické práce byly s uznáním publikovány v Die graphischen Künste, Emporium, Les Arts decoratifs, The Studio aj. Maloval akvarelem a temperou, vytvářel grafické listy, kreslil tužkou a perem a několik děl vytvořil i v kombinované technice. Na svých obrazech zachycoval Valašsko, od Vizovic do Zlína až po Slezsko, a to zejména v podzimním barevném tónu. Jeho nejzásadnější malířská díla jsou Stará strážnice na Štramberku, Štramberk, Včelín na Valašsku, Valašská chalupa. Vystavoval s Hagenbundem ve Vídni v r. 1902, souborné výstavy uspořádal v Moravské Ostravě, Štramberku aj. Posmrtnou výstavu měl v r. 1934 v Domě umění v Hodoníně a 26 prací bylo vystaveno ve stejném roce na 100. členské výstavě S. Č. U. G. Hollar. Dnes je velká část jeho děl uložena v muzeu v Rožnově pod Radhoštěm a objevuje se také v soukromých sbírkách.
Autor viz T 1/423, V 2/534, TB 18/433, B 6/43, NEČVU 1/315.