012 | ZÁTIŠÍ SE ZELNÝMI HLÁVKAMI A CHLEBEM

    SLAVÍČEK Antonín (1870 Praha - 1910 Praha)

    Tempera na lepence, 47 x 65,5 cm, rámováno, pod sklem, datace - 1887 – 1889, signováno vpravo dole A Slavíček.
    Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa a znaleckým posudkem ak. mal. Zory Grohmmanové.
    Komentář PhDr. Karla Srpa:
    Během posledních let se objevilo mnoho obrazů Antonína Slavíčka, které neobsahoval ani Tomešův, ani Kotalíkův soupis, jež zůstávají stále výchozími zdroji dosavadních bádání o zakladateli českého moderního malířství. Jako naprostá nutnost se ukazuje přikročit opět k soupisové práci a tyto již zastaralé soupisy revidovat a doplnit o nová díla. Předložený obraz mne okamžitě zaujal svou přesvědčivou malbou a kompozicí, stejně tak velmi vyváženou barevností. Svědčí o pevném uchopení reality a promyšlené kompozici. V tomto smyslu jej můžeme brát za východisko, jež začínající umělec zvládl velmi záhy, osvojil si jej, a vlastně jej nadále opustil, protože se v této výrazové oblasti dokázal přirozeně pochybovat. Je možné předpokládat, že zátiší vzniklo před tím, než Mařákovu školu dočasně opustil v letech 1888-1889. Určení autorství nám tentokráte jednoznačně stanovuje signatura, která znalce Slavíčka směřuje do oblasti, kdy vznikaly školní práce jako Zátiší s bednou, Zátiší s lahvemi a samovarem a zejména Zátiší se zeleninou či Zátiší s konvicí, které již lze se Zátiším se zelnými hlávkami a chlebem spojit. Dá se předpokládat, že tento soubor zátiší, vznikajících během prvých let studia u Julia Mařáka, byl širší. Slavíček se v něm příliš neopakoval, ale sestavil si pokaždé jinou kompozici, ve které kladl důraz zejména na smyslové uchopení jevové stránky předmětů, zatímco prostor, zejména pozadí zůstávalo pasívní. Uvedený souvztah smyslových jevů a celkového prostoru je spojnicí všech raných Slavíčkových zátiší. Tentokráte můžeme přesně sledovat jak vedl ubíhající diagonálu stolu, pokrytého mírně zvlněným bílým ubrusem, jak se zacílil na přesné plastické a barevné vystižení jednotlivých jevů, které pečlivě po stole rozmístil. Přitahovala jej vlastní hmota, na které dokonce jak napovídá džbán v pozadí, zachytil odrážející se světlo, včetně lesku glazovaného povrchu. Slavíček se zde ukázal jako výrazný realista, který má zájem o smyslovou podrobnost i o vyrovnaný kompoziční celek. Zátiší, které podstatně rozšiřuje naši znalost raného Slavíčkova díla, je zároveň i nápovědí jeho následující tvorby, jak naznačuje vyobrazení nejrůznější zeleniny.
    Máme před sebou velmi vyrovnané, přitažlivě namalované dílo, stojící na počátku autorovy bohaté malířské tvorby.
    Unikátní český malíř a zcela mimořádný krajinář, který patří již po generace mezi nejznámější a nejobdivovanější české autory. Studoval v ateliéru u prof. J. Mařáka na pražské AVU. Společně se skupinou malířů kolem prof. Mařáka jezdil malovat do plenéru krajiny v okolí Okoře a v r. 1898 vstoupil do S. V. U. Mánes. Podnikl cesty do Mnichova a Paříže. Po začátku století bydlel se svou rodinou v Kameničkách, kam zval významné osobnosti společenského dění. Právě tam namaloval jeden z nejikoničtějších obrazů českého umění s všeříkajícím názvem U nás v Kameničkách. Ve Slavíčkově tvorbě je příznačná uvolněná práce s barevným koloritem a často pak přímo s barevnou skvrnou. Daří se mu zachycovat světelnou atmosféru a umně zvládá dodat krajině potřebnou expresi, avšak nikdy nepřestává být realistou. Pro mnohé se stal symbolem zpodobnění krás české krajiny a proměnných nálad v přírodě. Vystavoval krajinomalby na výstavě Umělecké besedy. Jeho dílo je zastoupeno v prestižních veřejných i soukromých sbírkách. Jeho tvorba představuje jednu z nejosobitějších reakcí na proměny evropského malířství druhé pol. 19. století.
    Autor viz T 2/459, TD 167, 224, TB 31/129, B 9/644, NEČVU 2/755.

    • vyvolávací cena: 2 000 000 CZK
    • dosažená cena: 2 250 000 CZK