Pastel na papíře, 21 x 15 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, signováno vpravo dole Jan Zrzavý.
Provenience:
Václav Hořejš, Montreal (1898-1990 člen The Czechoslovak Society of Art and Sciences in Washington).
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Komentář PhDr. Karla Srpa:
Kresba je přitažlivou ukázkou práce Jana Zrzavého z šedesátých let, kdy se opět vrátil ke svému staršímu námětu Diany, jíž tentokráte pojal jako by šlo o pohanskou světici, která náležela do jeho osobního pantheonu. K námětu Diany se Zrzavý vrátil v roce 1963 temperami a uhlovými kresbami, později ještě pastely. I když tato kresba není datovaná, lze se domnívat, že náleží do jeho závěrečného období, které bylo výrazově značně uvolněné. Zaujme jednoduše tužkou vystižená tvář Diany, která je pojata téměř jako antická kóré, stejně jako čtyři výrazné zelené záhyby drapérie a modré, chvějící se nebe. Možná by se dalo uvažovat, že kresba souvisela s autorovou návštěvou Řecka v roce 1967, již si celý život přál uskutečnit. Na Dianě upoutává sugestivní tvář, ze které září modré oči. Do výrazové prostory dokázal Zrzavý vtělit značné výtvarné pnutí, jež zvyšuje výtvarný účinek kresby.
Český malíř a ilustrátor, jeden z nejosobitějších českých umělců 20. století, jehož autorský rukopis, světlo vycházející zevnitř kompozice a melancholická nálada jsou poznávacím znamením jeho nejlepších prací. Studoval krátce u E. Dítěte na UPŠ v Praze, ale po vyloučení a s hlubokou nespokojeností v srdci potřeboval autoritu nebo lépe řečeno mentora, který by mu pomohl. Tím se ukázal být o několik let starší B. Kubišta. Zrzavý je typickým příslušníkem druhé symbolistní generace, svou orientací na niterné prožitky, svým řešením situace ve světě vnímaném jako trvalé ohrožení, i svým smyslem pro ono tajemné a nevyslovitelné v životě člověka. Od r. 1910 vystavoval se skupinou Sursum. V r. 1917 se stal členem Tvrdošíjných, vyrovnává se i s impulsy kubismu. V r. 1918 pořádá svou první výstavu u Topiče a sklízí za ni zasloužené ovoce. Jeho dílo je kladně přijato a i přes drobné výkyvy se s ním bude počítat jako s malířskou veličinou první kategorie i do budoucna. Pro jeho tvorbu bylo určující setkání s dílem Mistra Třeboňského oltáře a Leonarda Da Vinciho. Meritem však pro něj byla literatura, zvláště osobnost J. Zeyera, který ho fascinoval, a kterého mu pomáhala odhalovat také Z. Braunerová. Námětově se jeho tvorba podstatně obohacuje pravidelnými návštěvami Benátek a Bretaně. Jeho díla vytvořená na místě nebo po paměti pak znamenají jeho výrazný úspěch v kulturním světě. Tvorba Jana Zrzavého zůstane trvalou hodnotou v pokladnici zlatého fondu českého umění.
Autor viz T 2/738, TD 219, V 5/215, TB 36/466, B 10/921, NEČVU 2/960.