Původní autorská plastika, sádra patinovaná, dřevěný podstavec, datace - r. 1928, výška plastiky 77 cm, výška podstavce 100 cm. Plastika pochází z osobního majetku slavného českého prvorepublikového malíře Rudolfa Kremličky, který ji měl umístěnou ve speciálním výklenku ve svém ateliéru. Pro tento výklenek byl ve spolupráci Jana Baucha a Rudolfa Kremličky vytvořen unikátní podstavec, který je prodáván spolu s plastikou.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Rey Michalové.
Klečící (Figura)“ je „abecedou jasnosti a jednolitosti tvaru“, úplnou a v sebe uzavřenou. Taková socha, dle Bauchových slov, „nepotřebuje nic, co by ji nastavovalo nebo doplňovalo, jako to neustále potřebuje každé průměrné umění. Je to elementární výpověď tak suverénní, že sama sebe neustále dobásňuje a přivolává si souvislosti. Její prostota je dokonalá, a proto tak mnohovýznamná. Zdánlivě nebarevná skulptura se přibližuje barevnosti, protože se včleňuje do souvislostí s okolním světem a zároveň pojímá všechno kolem sebe do své přitažlivosti.“ (Jan Bauch)
Vystaveno: CXLIII. Výstava SVU Mánes, 1928 (vystaveno pod názvem „Figura“),
Reprodukováno: Volné směry, roč. XXI, 1929, s. 308,
Uvedeno: (monografie) Rea Michalová, Peter Kováč, Jan Bauch, Galerie Art Praha, 2012, s. 28 a s. 72 - pozn. 70,
Jan Bauch, který byl žákem V. H. Brunnera na UPŠ a M. Švabinského na AVU v Praze, byl výrazným expresívním koloristou. Východiskem jeho tvorby byl poetismus 20. let, s jehož generací sdílel i další proměny, ať už to byl neoklasicismus, braquovský monumentální kubismus a posléze i surrealismus. Na konci 30. let však u něj dochází k radikálnímu zvratu, při němž vystoupí dramatické složky příběhu a zdůrazní se expresívní úloha barvy. K nim se vrátil v šedesátých letech svým odysseovským cyklem. Příběhovost a symboličnost barvy staví jeho často tragicky motivovanou tvorbu do blízkosti Rouaultovy.
Autor viz T 1/44, V 1/129, B 1/512, Ch 1/111, NEČVU 1/53.