ČERNÝ Karel: BAR

    Olej na plátně, 31,5 x 37 cm, rámováno, datace 1939, signováno vpravo nahoře K. Černý Š 39.



    Opatřeno odborným posudkem PhDr. Rey Michalové.



    Z posudku PhDr. Rey Michalové:



    Posuzované dílo „Bar“ je autentickou, doslova rouaultovsky expresivně cítěnou, komorní prací Karla Černého, velkého solitéra české moderní malby, jeho tvorba rozvinula odkaz zakladatelské generace skupiny Osma a umělecké avantgardy dvacátých a třicátých let. Řadí se po bok tak umělecky vyhraněných osobností jako Jan Zrzavý či František Tichý. Dílo Karla Černého je v českém moderním umění malířskou paralelou existencialismu. Dokonce autor vyjadřoval tuto náladu daleko dříve, než se v Čechách existencialismus stal módou – již od poloviny 30. let.



    Karel Černý byl obdařen velkým malířským talentem, ale musel se ke svému životnímu cíli tvrdě probojovat. V patnácti letech nastoupil do učení na tiskařského mechanika, roku 1929 získal výuční list. Během studia chodil do večerních kurzů kresby a malby u malíře J. Kutmana. Rok navštěvoval Ukrajinskou akademii v Praze (I. Kulc). Teprve druhý pokus o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze byl úspěšný. Dosáhl toho tak, že počkal se svými díly před budovou Akademie na profesora Jakuba Obrovského a sdělil mu své největší přání stát se malířem. Po půlhodinové rozmluvě v profesorově ateliéru byl přijat do druhého ročníku Obrovského školy. Jeho nejranější zachované obrazy z první poloviny třicátých let vycházejí z pochopení postimpresionistické francouzské tradice. Charakteristické je také rané autorovo soustředění se na téma portrétu, v duchu symbolického expresionismu. Počátky Černého díla však znejasňuje to, že autor v roce 1934 většinu svých prací, které do té do namaloval, zničil.



    Studia Karla Černého na AVU jsou ohraničena léty 1933-38. V roce 1936 se poprvé účastnil jako host výstavy S.V.U. Mánes. V roce 1937 byl zastoupen na výstavách v Neapoli a v Sofii, o rok později vystavoval v Galerii moderního umění v Paříži, m. j. spolu s F. Kupkou, G. Karsem, J. Zrzavým a O. Kubínem. Je možné, že již tehdy navštívil Paříž. Obrazy „Zahrada v noci“ (AJG Hluboká) a „Velký bar“, oba z roku 1936, zahajují sérii nejslavnějších umělcových pláten s motivy nočních zahrad, restaurací, barů a kaváren s lampiony.



    K tomuto souboru se řadí i posuzovaný obraz „Bar“ z roku 1939, ztvárňující Černého životní téma, které zachycuje vyhrocený vnitřní obsah týkající se existencionálních otázek lidského bytí. Je výjimečným dokladem umělcovy typické „tiché malířské melancholie“, vyplývající z jeho uzavřené povahy. Ačkoliv to může působit překvapivě, Karel Černý nepil alkohol, „rozhodně ne v množství, jaké by bylo souměřitelné s mýtem o bohémských malířích – pijanech“ (V. Lahoda). V barech spíše z povzdáli sledoval „lidskou komedii. Právě v lokálech a zahradních restauracích nacházel všechny podstatné vjemy ke ztvárnění nejrůznějších existencí, ztracených v příšeří, jen trochu modulované barevnými světly, „chutnajících ostré doušky života“.



    Posuzovaný obraz „Bar“ je dílem sugestivně vystavěným z hutné barevné matérie. Jak přesně vystihl V. Lahoda, „je to právě hmotná a současně snivá stránka Černého barevnosti, která (…) vytváří paralelní linii existence obrazu. Ten má svůj námět, ikonografii, ale také proměny vlastní malířské hmoty, která jen podtrhuje tajemnost jeho tvoření a vzniku“. Hutná pastóznost a rustikálnost rukopisu přesně odpovídá Černého představě, že barvy se musely „krájet“.



    Obraz „Bar“ můžeme interpretovat jako neobyčejně jímavé zachycení autorova snu o komunikaci mezi lidmi, ztělesnění jeho touhy po společenství a pochopení, která však paradoxně vedla k ještě většímu pocitu cizoty v tomto světě.


    • vyvolávací cena: 650 000 CZK