Serigrafie na papíře, 60 x 80 cm, rámováno, pod sklem, signováno M. Dobeš, list č. 18/20.
Malíř, grafik, sochař, performer, autor světelně-kineteckých objektů a monumentálních realizací v architektuře a především nestor slovenského konstruktivismu. V letech 1951-1956 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u prof. Ladislava Čimického, Bedricha Hoffstädtera a Dezidera Millyho. Pro Dobeše je typické především naprosto originální pojetí fenoménu světla a pohybu, kterým se již v polovině šedesátých let minulého století etabloval do kontextu progresivních tendencí evropského a světového umění. Od poloviny šedesátých let se Dobešovy světelně-kinetické objekty staly součástí desítek prestižních mezinárodních přehlídek současného umění, na nichž byl nezřídka jediným reprezentantem výtvarné produkce někdejšího východního bloku. V r. 1970 vzbudil jeho monumentální světelně-kinetický objekt mimořádnou pozornost na světové výstavě v japonské Ósace. V období normalizace se Dobeš intenzivně věnoval grafice a komorněji laděným objektům, jejichž kinetický princip byl založen na aktivní účasti vnímatele a realizoval několik rozměrných světelných kompozicí v architektuře. Ani v tomto období však nikterak nepolevil zájem o jeho dílo ze strany prestižních sbírkových institucí a soukromých sběratelů. Od r. 1958 realizoval několik desítek samostatných výstav (Česká republika, Slovenská republika, USA, Švýcarsko, Rakousko, Kuba, Chorvatsko) a zúčastnil se téměř 200 kolektivních výstav (Česká republika, Slovenská republika, USA, Německo, Nizozemí, Rusko, Švýcarsko, Itálie, Polsko, Rakousko, Finsko, Brazílie, Japonsko, Francie, Srbsko, Litva, Maďarsko, Švédsko, Bělorusko, Ukrajina, Bolívie, Maroko, Španělsko, Slovinsko, Norsko, Belgie). Československo reprezentoval svými díly na světových výstavách EXPO 70 a 92 v Ósace a Seville. Je zastoupen ve sbírkách významných světových galerií a muzeí a v soukromých sběratelských kolekcích po celém světě. V roce 2001 bylo v historickém jádru Bratislavy otevřeno Muzeum Milana Dobeše. Od poloviny dvacátého století trvale žije a tvoří v Bratislavě.
Autor viz Ch 6/406.