Kolorovaná litografie na papíře, 50 x 35 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, signováno vpravo dole Zdeněk Mézl, list č. 22/60, autorský tisk.
Malíř, grafik a keramik zároveň, který absolvoval studia na u na VŠUP v Praze prof. Vodrážky, následně na AVU v Praze u prof. Vladimíra Pukla. Studium přerušil jednoročním studijním pobytem na sofijské akademii. Mézl se věnoval malbě, grafice a ilustraci knih s historickou tematikou. Už na studiích si zvolil techniku dřevorytu, která ho provázela celým životem. Zdeněk Mézl dal dřevorytu nový význam. Dokonale ovládl materiál i techniku a ve svých grafických listech a ilustracích uplatňuje smysl pro jasnou a přehlednou siluetu, vyplněnou často až miniaturně chápanými detaily, smysl pro jednoduché, lapidární vyjádření děje. Zdeněk Mézl sám sebe označoval za kritického realistu – byl mu blízký Hieronymus Bosch a Francisco de Goya. Díla Z. Mézla, jako ilustrátora doprovázeli jak antické báje, tak tvorbu Jaroslava Haška či Ezopovy bajky, nebo díla Danteho. Mézl si vybíral autory, kteří mu umožnili ironizující nadsázku. Během své dosavadní kariéry ilustroval více než 70 knih, vytvořil tři poštovní známky a řadu svébytných grafických listů, obrazů a plastik. Jeho dílo je výjimečné nejen v dimenzích české grafické tvorby, ale nese si světový přesah.
Autor viz Ch 8/250.