Akvarelová tužka na papíře, 14,5 x 18 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace - 1964, signováno dole uprostřed SKLENÁŘ.
Ilustrace k publikaci Eduarda Petišky, Staré řecké báje a pověsti, nakladatelství Albatros, Praha 1971, str. 176.
Autenticita díla ověřena galeristou Zdeňkem Sklenářem.
Mimořádný osobitý malíř, grafik a ilustrátor, studoval na UPŠ v Praze u prof. A. Hofbauera a Z. Kratochvíla. Člen S. V. U. Mánes. Zdeněk Sklenář nikdy nepatřil do žádné výtvarné skupiny a nikdy patřit nechtěl. Jeho myšlenkový a výtvarný svět byl naprosto originální a svou inspiraci čerpal z intenzivního výtvarného zájmu o rudolfínský manýrismus, zejména pak o osobu geniálního Giuseppe Arcimbolda, kterého pomáhal objevovat i pro historiky umění v době, kdy ještě nepatřil mezi respektované tvůrce, dále secesi a orientální kaligrafii. Významně jeho tvorbu ovlivnili také básníci jako K. H. Mácha, Ch. Baudelaire a G. Apollinaire. Jeho imaginativní tvorba našla své východisko v surrealismu, malba je však od počátku zaměřena ke vztahu barevné amorfní plochy a jemné znakové struktury. Osudovým zlomem v jeho tvorbě se stala cesta do Číny v r. 1955, kde strávil několik měsíců. V další tvorbě aplikoval zásady vyslovené výtvarným teoretikem a figurálním malířem Sie Che, ale vybral si z nich jen určité principy, které volně parafrázoval ve shodě s vlastní evropskou sensibilitou. Od této doby se v jeho podání stává obraz kaligrafickým podobenstvím světa, schopným evokovat předměty i krajiny, konkrétní osoby i abstraktní filozofické pojmy, anonymní čmáranice na zdi i kultivované písemné znaky. Významnou kapitolu v jeho díle tvoří rovněž svébytné a nezapomenutelné knižní ilustrace. Dílo Zdeňka Sklenáře se vyznačuje jedinečnou nadčasovostí a mimořádnou sdělností napříč světadíly a rozdílnými kulturami.
Autor viz T 2/454, TD 166, B 9/632, NEČVU 2/744.