Olej na plátně, 75 x 99 cm, rámováno, datace – 1962, signováno vlevo nahoře J. Válová, zezadu opatřeno přípisem s určením.
Podávaný obraz je krásnou ukázkou specifického přístupu autorky. Její kompilace brutalismu, barevných ploch a existencionálních témat vyvolává v přihlížejícím notnou dávku emocí a oko diváka si získává jen po letmém pohledu. Jitka Válová se v tomto obraze projevuje jako svébytná česká umělkyně s plnou silou a pevnými názory. Dílo je datováno do let šedesátých, do let, kdy ačkoliv doba dozrála ke změnám a mnozí ji vyhlíželi, byli zde i realisté, ba cynici, kteří byli k dané době ostražití. Jitka Válová zde podává svůj klasický motiv i s jeho dalšími asociacemi, jako jsou melancholie, osudy lidí či extrémní situace vůbec. Výtvarnice zde vytváří kompilaci expresního motivu zasazeného do potemnělé barevnosti, kde hrají prim její typické, protáhle postavy. Dílo Spáleniště je krásným příkladem autorčiny výpovědi o době, o jejích pocitech a v neposlední řadě o její skvělé tvorbě samotné.
Uznávaná česká grafička a dvojče rovněž známé malířky Květy. Studovaly společně na VŠUP v Praze v ateliéru u prof. E. Filly a Jitka ještě před tím získávala zajímavé zkušenosti s rytím skla ve slavných sklárnách v Železném Brodě. Byla členkou skupiny Trasa, později také Umělecké besedy. První výstava, kterou měla společně se sestrou v divadle Rokoko, nesla název Člověk a ocel. Oficiální kritika ji ale nepřijala. Další výstavu obě sestry uspořádaly ve Špálově galerii v r. 1966, ta jim již přinesla uznání a ocenění jejich práce. Svůj výrazný talent uplatňovala ve figurální tvorbě. Její útlé a protáhlé postavy byly vždy zachyceny v pohybu. Náměty jejich obrazů vypovídají o vztazích, osudech, náladách a odehrávají se často v extrémních situacích. V prosinci 2007 získala ocenění Artis Bohemiae Amicis. Vystavovala doma i v zahraničí a její dílo bylo oceněno také zvláštní cenou Ministerstva kultury ČR.
Autor viz TD 204, NEČVU 2/893.