Pastel na papíře, 44,5 x 44,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 1980, signováno dole uprostřed Boštík 80.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Z posudku PhDr. Karla Srpa:

Po výrazných lineárních kresbách, zabývajících se členěním plochy, pocházejících ze sedmdesátých let, se Václav Boštík na konci sedmdesátých a na počátku osmdesátých let přiklonil k technice pastelu, které se bude věnovat následně až do konce života, jejímž se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů, Boštík v pastelu našel výraz, jenž byl souběžný s jeho olejovou malbou, dokonce tak zásadní, že v něm dosáhl výrazových možností, jež olejová malba neumožňovala. Hledal co největší možné vylehčení a zprůzračnění svého přístupu. Na prvých pastelech se snažil být co nejvíce odhmotněný, jako by neobsahovaly žádný náznak tvaru, avšak autor nepracoval s čistě monochromní plochou, ale vždy v ní měl ukryt určitý vnitřní řád, kolem kterého se jemná hmota barvy soustředila, jako byl v tomto případě zcela nenápadný kruh. Dostával se tím na vlastní hranu senzibility, ve které silně zdůraznil přítomnost světla, jehož ráz se při bližším pohledu na pastel zvolna mění. Lze sledovat nenápadné, pozvolné přechody barevnosti z levé na pravou stranu. Boštíkovo pojetí znázornění zde tudíž vyrůstalo z krajního odhmotnění, vytvářejícího emotivní pole, ve kterém se barva volně rozpíná. Autor se chtěl právě v pastelech, vznikajících roku 1980, dostat na vlastní hranu prázdnoty a plnosti, směroval k rozvedení dění, které se děje uvnitř sebe. Tím, že hlavní důraz položil pouze na odstíny pastelových pigmentů, které tak dokonale rozvrstvil, že neobsahují žádné stopy rukopisu, dospěl k ojedinělému výrazu, jímž se ocitl na prahu své nové tvůrčí etapy.