Olej na plátně, 50 x 50 cm, rámováno, datace – 1989, signováno dole uprostřed Boštík.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Komentář PhDr. Karla Srpa:
Rok 1989 patřil v uměleckém životě Václava Boštíka k jedněm z nejúspěšnějších. Přinesl mu nejen velké komerční úspěchy v zahraničí, zejména ve Francii, kde začalo být jeho dílo hodně vystavováno a sbíráno, ale i množství velmi jemných obrazů, týkajících se jeho základního motivu vzniku světa. Tyto práce se vyznačovaly obdobným řešením, ať byly na obrazech jakéhokoli formátu: soustředěnou, do sebe obrácenou, vnitřně vylehčenou rozpínající se hmotou, která z prázdného středu dospívá k pevnějším okrajům. Boštík vycházel z krajního odhmotnění, které mu umožnilo vyhrotit senzitivitu, udělat ji velmi účinnou, aniž by se opakoval. Každý obraz, i když měl obdobné kompoziční pojetí, si uchovával svoji jedinečnost, křehkost, přinášející silné vizuální vzrušení. Majitel tohoto obrazu si rovněž zaznamenal i název, který mu autor řekl zřejmě během koupě (podle štítku na obraz k ní došlo 10. 5. 1990), jenž byl u něj trochu netypický, avšak přesný: meditace o vzniku a počátku světa, jenž díky barevnosti měla až melancholické odstíny. Konec osmdesátých let byl pro zájemce o Boštíkovo dílo obdobím, kdy se v autorově ateliéru dveře netrhly a bylo od něj téměř nemožné cokoli získat. I přes značné společenské vypjetí, si uchovával silnou vnitřní koncentraci, již naplno odráží i tento obraz, náležející ke skvělým ukázkám jeho závěrečné tvorby. Dokonce na oblíbeném autorově formátu 50 x 50 vyznívají některé představy plněji a průrazněji než na formátech přesahujících metr.
Významný soudobý malíř a grafik, studoval kreslení a deskriptivní geometrii na ČVUT u Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy aj. a AVU v Praze u Williho Nowaka. Po uzavření vysokých škol byl přeřazen do ateliéru Jakuba Obrovského. Jeho tvorba patří k vrcholným projevům lyrické abstrakce, pokračuje v tradici Josefa Šímy. Začátek jeho tvorby patřil realistickému zobrazení krajiny, postupně však stále více jeho tvorbu ovlivňovala abstrakce. Spolu se sochařem Janem Křížem vytvořil nerealizované návrhy oken pro chrám sv. Víta. Tato spolupráce ovlivnila jeho pozdější tvorbu - nové náměty starozákonní a apokalyptické. Padesátá léta v jeho tvorbě patří abstrahování a čistému elementárnímu výrazu. Díla měla bipolární řešení námětů - první byly lineární obrazy, využívající symetrického členění, a druhé tvarující se shluky šedých modelovaných polí. Tyto dva přístupy jsou odrazem základu přírodních a hlavně vesmírných reflexí. Boštíkova tvorba je zastoupena ve stálých sbírkách předních českých a evropských galerií i v privátních kolekcích.
Autor viz T 1/82, TD 32, B 2/199, Ch 1/199, NEČVU 1/80.