Olej na kartonu, 50 x 65 cm, rámováno, datace - před r. 1906, signováno vpravo dole V. Březina.Konzultováno s PhDr. Mgr. Michaelem Zachařem.
Vystaveno: Výstava děl Václava Březiny v Mladé Boleslavi, 1906, č. kat. 26, opatřeno kopií katalogu.
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře: Krajinomalby Václava Březiny nás uvádějí do hájemství přírody v její šťavnatosti a rozmanitosti flóry i fauny. Jako žák profesora Julia Mařáka v jeho krajinářské speciálce na pražské Akademii patřil k prvním, kdo navázali na příklad z Vídně se navrátivšího zralého krajináře a v družině spolužáků, mezi něž patřili třeba Antonín Slavíček, Josef Holub nebo František Kaván, začali formulovat nový krajinářský program. Ten cílil k realismu, k vystižení krajiny v její pravdivosti, nestrojenosti - trefně to formuloval umělecký historik K. B. Mádl, když už před rokem 1900 nazval výše uvedené krajináře „portrétisty české krajiny malující své prosté motivy“. I v tomto Březinově obraze je patrné, že základem zůstává přesná kresba, hutná malba a koloristická vytříbenost. Pozoruhodný je výběr názvů, které Březina uvažoval pro název díla a jež jsou zachovány na rubu podložky. Ve výstavním katalogu Březinových obrazů vydaném v Mladé Boleslavi roku 1906 ostatně podobných básnicky zabarvených názvů čteme mnoho. Jde o vzácný objev kvalitního vyzrálého Březinova díla z doby kolem roku 1900.
Malíř krajinář, žák prof. Julia Mařáka na pražské akademii. S Mařákem také pracoval na vnitřní obrazové výzdobě Zemského muzea v Praze. Žil na mnoha místech v Čechách například v rodném Poohří, v Lenešicích nebo v Náchodě. Kvetoucí meze, orosené lučiny a zejména lesní stromoví v nádheře léta, v barvách jasných i v zimním spánku byly jeho nejmilejší mařákovské motivy.
Autor viz T 1/110.