Olej na dřevěné desce, 31 x 39 cm, rámováno, nedatováno [1875-80], signováno vlevo dole A. Chwala.
Olej z vyzrálého období je pojednán velmi živě, štětec neulpívá na detailech a mírně ponurý ráz krajiny evokuje vzácnější i kvalitnější z výtvarných poloh dobře zavedeného krajináře své doby.
Vystaveno:
Klasikové 19. století, S.V.U. Mánes Galerie Diamant, 5. 4. – 27.5.2012,
Literatura:
Šárka Leubnerová, Adolf Chwala 1836 – 1900, NG v Praze, 2011, č. kat. 48,
Významný český krajinář, který studoval na pražské Akademii u profesora Maxmiliána Haushofera, kde si osvojil mimořádný cit pro obrazový prostor, detail a barevnost. V raném díle se zaměřoval na idealizované krajiny, ale díky svým virtuózním pozorovacím schopnostem a přesvědčivému zobrazení svou tvorbu postupně směřoval k realističtějšímu konceptu. Kolem roku 1860 se v jeho tvorbě objevují první alpské motivy plné jasných barev a typického malířova rukopisu. Od roku 1866 přesídluje natrvalo do císařské Vídně a Alpy jeho plátnům výrazně dominují. Zachycuje horské potoky a jezera pod horami zahalené v šedých mračnech, rovinaté krajiny s řekami nebo tůněmi a záběry do lesních interiérů. V některých dílech tohoto období také experimentuje s náladou a stylizací. Často se však vracel za přírodními motivy do povodí Vltavy a Sázavy, na Šumavu k Otavě a na jižní Moravu k Břeclavi, Vranovu nad Dyjí a Lednici, ale mířil i do Bavorska. Pozoruhodnou kapitolou jeho krajinářské tvorby jsou nokturna - krajiny v nočním přítmí ozářené měsícem v úplňku, prosvítajícím mezi mraky a odrážejícím se na klidné vodní hladině s jasně čitelnými detaily na pobřeží. V pozdní tvorbě od poloviny osmdesátých let a v devadesátých letech pracuje s výraznějšími kontrasty světla a stínu, škálou barevných skvrn a vzdaluje se od veristických maleb předchozího období. Autor viz T 1/403, TB 6/555, B 3/26.