Olej na plátně, 43,5 x 59 cm, rámováno, pod sklem, datace – 1874 – 1876, signováno vlevo dole G. Courbet.
Opatřeno restaurátorským průzkumem ak. mal. rest. Martina Martana.
Vystaveno:
Dialogy v obrazech, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 4. 4. – 30. 4., Praha, 2014.
Publikováno:
D. Hannema, Catalogue of the H. E. ten cate Collection, Rotterdam, 1955, č. 47, str. 53.
Dialogy v obrazech, Galerie Diamant, S.V.U. Mánes, Praha, 2014, s. 84
Francouzský malíř Jean Désiré Gustave Courbet je považován za zakladatele realismu devatenáctého století. Jeho tvorba, stejně jako osobní život, je řízena svobodomyslnou, často až rebelskou povahou, neboť i malířem se stal navzdory přání svého otce, který proň zvolil kariéru právnickou. Stal se bojovníkem proti jakékoliv nesvobodě a nerovnosti ve společnosti. Pro dějiny umění je přelomový jeho obraz „Dobrý den, pane Courbete“, který zcela zlomil tradice Salonu a postavil zeď mezi přikrášleným oficiálním uměním a čistotou a svobodou realismu. Malířem zvolené téma a realistické pojetí techniky malby zapříčinilo velkou vlnu kritiky na pařížské Světové výstavě v roce 1855. Courbetovo rebelství v té době dosáhlo vrcholu, když se rozhodl zbudovat svůj vlastní pavilon bez ohledu na tehdejší autority. Toto odvážné gesto nakonec vyneslo Courbeta do vůdčí pozice nového umění, které se díky němu oprostilo od svazující akademické tradice;14. dubna 1870 založil Sdružení umělců (Fédération des artistes), které mělo bojovat proti cenzuře v umění. V roce 1871 byl Courbet v revoluční Paříži komunou ustanoven správcem všech pařížských muzeí a měl zabránit jejich rabování. Ze své pozice byl také zodpovědný za zbourání oslavného sloupu na náměstí Vendôme, které však soudní dvůr ve Versailles odsoudil a potrestal Courbeta šesti měsíci vězení a pokutou pěti set franků. O dva roky později pak chtěla vláda sloup znovu postavit a určila, že by Courbet měl zaplatit všechny výdaje spojené s výstavbou nového sloupu, jelikož ten však penězi nedisponoval, rozhodl se roku 1874 utéci do Švýcarska. Do doby Courbetova švýcarského exilu svou dobou vzniku pravděpodobně spadá i v aukci nabízený obraz „La valée Rouchese“. Malířova charakteristicky ostrá, místy až lineární technika malby je zde vystřídána uvolněným rukopisem; detailní a precizní práci štětce nahrazují rychlejší tahy. Zobrazená krajina hornatého údolí je osvětlena měkkým teplým světlem. Zmíněné principy malby a technické pojetí, které Courbet ve svých pracích prosazoval, se stane klíčovým pro pozdější tvorbu impresionistů v čele s Édouardem Manetem, Claudem Monetem a Augustem Renoirem, kteří na Courbetova díla naváží a jeho techniku dále rozvinou. Právě jeho snaha o reálné pojetí světa, který nás obklopuje, se stane základem impresionistického vnímání skutečnosti založeném na novém chápání světla a okamžiku.