Olej na plátně, 51 x 100 cm, rámováno, signováno vpravo dole Jelínek.

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Z posudku PhDr. Karla Srpa:

Přestože dílo Jiřího Jelínka není příliš zpracováno, lze předpokládat, že tento dokonale vystavěný figurální obraz vznikl až po jeho návratu z Paříže, po jeho krátkém poetistickém a abstraktním období, kdy se začal zabývat figurálními kompozicemi, obnovujícími vztah k neoklasicismu, založenými na pevně vystavěném kompozičním rozvržení. Jelínek si zvolil poměrně obtížné téma snědé, ležící, rozvalující se ženy se zavřenýma očima, jejíž pevné objemy mu umožnily pracovat s vláčnou modelací, která dala vyznít senzitivitě jejího těla. I když lze v tomto obraze vyčíst stopy Pabla Picassa, zejména v celkovém rozvržení tělesných hmot, je zřejmé, že Jelínek prošel jinou malířskou zkušeností, týkající se krajního tvarového zjednodušení, která jej přivedla až do oblasti monumentálního realismu. Z obrazu je patrné, že Jelínek pracoval podle modelu, jemuž musely předcházet kresebné studie. Jelínek je autor, který čeká na dvé zhodnocení, jehož souborná výstava proběhla naposledy v roce 1971 ve Středočeské galerii v Praze, přičemž bylo připomínáno buď jeho období devětsilské, nebo pařížské, avšak práce z třicátých let zůstávaly stranou. K obnově vlastních figurálních zdrojů ve své práci neměl daleko: absolvoval akademii u Bukovace a Obrovského, dvou čelních akademických figuralistů. Tento obraz lze nejspíše dát do souvislosti s jeho zájmem o dění ve Španělsku po polovině třicátých let, kdy rázně oživil svůj vztah k figuraci, aby se jako malíř mohl vyjádřit k aktuálním politickým událostem.