Olej na kartonu, 24 x 32 cm, rámováno, datace 1964, signováno vpravo dole Beneš, zezadu opatřeno autorským přípisem s určením.
Tento obraz je jakousi parafrází, nadsázkou na klasické téma minulého století, tématu toalety. Svým pojetím se blíží civilistní lince a věcně podává každodenní rituál. Celá barevná kompozice je opět, jak tomu u Vlastimila Beneše bývá, laděná do kompilace modré a červené, jimž přizvukují barvy hnědé a inkarnátu ženské postavy. Humor, nadsázka, ironie, která jsou v díle V. Beneše také nemálo zastoupeny se zde nesnaží vykouzlit ideál ženy-bohyně, ale ženy reálné, se všemi tvary, které jen může mít. Tato poloha je navíc podtržena červenou balerínou, jež je pouze jen na jedné noze, jako by se žena oblékala ve zmatku. Co se týče kulisy námětu, ten je velice strohý a prim hraje pouze hlavní aktérka a její souboj s punčochou a nastalou situací. V celém díle dále promlouvá typická jemnost, citlivost nakládání s námětem a určitá naivita v interpretaci to jen zdůrazňuje. Dílo pocházející z roku 1964 je jemným vzorkem autorova humorného přístupu k námětu, práce s nadsázkou, jeho rozpoložením, vztahujícím se k zobrazení ženy.