Olej na plátně, 38 x 55,5 cm, rámováno, 1929, signováno vpravo dole Otto Pfeiffer.
Od roku 1914 do roku 1948 žil ve Skalici u České Lípy alsaský malíř Otto Pfeiffer. Ve své době ho nejčastěji srovnávali s Courbetem či Corotem. Přišel k nám oklikou přes Vídeň, z finančních důvodů nedostudovaný student štrasburské Akademie, avšak ceněný vídeňskými firmami pro svou malířskou preciznost. Barvy na paletách míchal minimálně, maloval s bravurou a jistotou přímo z malířské tuby. Ostatně, právě proto mají jeho obrazy nezaměnitelnou sytost. U Nového Boru se ocitl s již zajištěnou vídeňskou existencí, založil zde firmu na malování skla a po veletrzích v Lipsku se staly jeho mytologické a historické motivy světoznámé. Zakázky doslova pršely z Ameriky, Francii a Itálie. To se však nesetkalo s pochopením českých sousedů, kteří mu úspěch neodpustili. Bylo vymoženo pozastavení koncese Otty Pfeiffera, jenž si musel najít osobu, která ho v podnikání fiktivně zastoupila. V České Skalici již postavil pro rodinu dům, a tak nebylo snadné z nepřejícího kraje odcházet. Přesto se tak stalo, v jeho téměř 65letech, kdy vyráží do Světa a obnovuje své kontakty v zahraničí. Rodina ho brzo následuje, a malířův dům je vyvlastněn. Český kraj, kde se na dlouho usadil, měl rád…Na uvedeném pohledu vidíme kopec Kašparák, který se pro něj stal srdečním přírodním leitmotivem.