Tuš, temperová barva na papíře, 88 x 62,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1973, zezadu signováno Milan Grygar 73.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Z posudku PhDr. Karla Srpa:
Soubor lineárních kreseb Milana Grygara z roku 1973 patří k vrcholům jeho tvorby, jde o ojedinělý celek, vycházející z lineárních, přesně narýsovaných rastrů, do jejichž pravidelného toku jednak vstupuje další geometrický útvar, který jej narušuje, jednak červená barva, která do převážně černých linií vnáší silné vizuální napětí. Tato kresba uchvátí svou komplexností a jednoduchostí. Pravidelná čtvercová černá síť je přerušena diagonálním vstupem dvou paralelních červených linií, pevně odměřeným a zrakově nesmírně účinným. Do stejnosměrného plynutí vnáší diagonála dramatický zásah, vyvolávající otázky po vztahu popředí a pozadí, po tom, co je hlavní, zda celistvé pole, a vedlejší, zda souběžné červené linie, či zda tomu je naopak. Grygar zde pracuje s celkem kresby, vytváří dynamické kompoziční pnutí, ukazuje, že disponuje mimořádnou výtvarnou zkušeností a má jedinečné, svébytné výtvarné postupy, jimiž se v té době v Československu nikdo příliš nezajímal. Na kresbě propojil dva typy nekonečna, jedno, vlastní stejnorodé síti, které je obecné a každému přístupné, rozpínající se ve světě kolem nás, jež určuje náš život, druhé, jež má svou ojedinělost jako prudký světelný zářez, pronikající sítnicí. Připomíná náhlou vizi, jejíž vstup posouvá celý předem daný systém. Z hlediska tehdejší Grygarovy tvorby lze o této kresbě hovořit jako o skvostu.