Olej a písek na plátně, 76 x 127,5 cm, rámováno, datace 1928, signováno vpravo dole Lurçat, zezadu na plátně Lurçat New York 1928.

Vystaveno:

Summer Exhibition: Painting and Sculpture, MoMA Exh. #7, June 15-September 28, 1930.

Publikováno:

Summer Exhibition: Painting and Sculpture, Retrospektive, MoMa, New York, s. 7, kat. č. 61.

Provenience:

Původně ve sbírce T. Catesby Jones, New York.

Francouzský umělec Jean Lurçat je znám nejen pro své mimořádné výtvarné nadání, ale především díky znovuobjevení a modernizaci umění gobelínů, kterému zasvětil velkou část svého života. Roku 1912 začíná studovat na Académie Colarossi, kde se setkává s tehdy již uznávanými umělci, jakými byli Henri Matisse, Paul Cézanne či Auguste Renoir. Po první světové válce nachází svou hlavní inspiraci právě v tvorbě gobelínů, přesto však nadále vytváří i obrazy na plátně, které často slouží jako předlohy pro jeho tkaniny. Ve 20. letech začíná pravidelně cestovat. Navštěvuje severní Afriku, Malou Asii, Řecko, Turecko či Skotsko a následné dojmy z těchto cest promítá autor do svých děl. Důležitým motivem se stává hladina moře, která se objevuje jak v jeho malbách, tak v gobelínech. Dílo Severní moře nese všechny charakteristické rysy Lurçatovy poetiky. Z pomalu se rozplývajícího mlžného oparu se zde vynořují fragmenty dávného zdiva, které jako by se zmítaly v imaginativní krajině obklopené nekonečnou vodní plochou. Umělec zde s mistrovskou lehkostí pracuje s tvarem a rozložením barev tak, aby jejich harmonie odpovídala i jeho pozdější práci s tkaninou. Přestože je Lurçat znám především jako tvůrce gobelínů, dokázal i v malířské tvorbě sugestivně spojit barevnost, symboliku a snovou atmosféru, čímž vytvořil působivou surrealistickou scénu, která diváka vtahuje do hloubky své imaginace.