Olej na sololitové desce, 50 x 60 cm, rámováno, datace 1942, signováno vpravo dole O. Kerhart 42.

Vystaveno:

Oldřich Kerhart, 56. výstava v Topičově salonu, 12.10. – 1.11. 1942, kat. č. 9.

Oldřich Kerhart patří k osobitým představitelům českého krajinářství meziválečného období. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění u Jana Preislera a ve své tvorbě postupně přešel od expresivnějšího pojetí krajiny k realistickému a neoklasicistně ukázněnému výrazu. Nejčastěji zachycoval českou krajinu, pro kterou je typická charakteristická lyrická nálada a tlumenější barevnost. Nabízený obraz Jaro ve Vysočanech představuje jinou podobu Kerhartova krajinářského vidění, kdy přírodu střídá městská periférie, jež je však s krajinou organicky propojena. Ústředním motivem se stává tramvajová zastávka a samotné dění na ní. Kerhart zachycuje každodenní městský rytmus, kdy i přes jarní pučení vyráží obyvatelé města do svých pracovišť. V popředí stojí dva pánové oděni v dlouhém kabátu a o kousek dál je hlouček pár dvojice dam s elegantním pánem v klobouku. Výraznou vertikálu kompozice tvoří holé větve zatím neolistěných stromů, zatímco v pozadí začínají kvést kaštany. Městský kolorit pak doplňuje zeď dekorována různobarevnými plakáty. Kerhart pracuje s jednoduchými, plošněji pojatými tvary a výraznou obrysovou kresbou, přičemž barevné plochy žlutých, zelených, modrých a načervenalých tónů skládá do harmonického celku. Spojení všedního městského výjevu s klidnou, téměř lyrickou atmosférou dobře odpovídá jeho pozdní tvorbě, v níž se realistické vidění krajiny propojuje s neoklasicizující stylizací.