Olej na plátně, 90,5 x 91,5 cm, rámováno, signováno vpravo dole G. Macoun.
Posoudil a pravost díla potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
Vzhledem k četnosti námětu v jeho tvorbě můžeme říci, že krajina zmáhaná větrem a krajina před bouří, patřily k Macounovým oblíbeným motivům. Byl to zřejmě ten zvláštní moment napětí a očekávání příchozího nečasu, kdy sílící vítr mocně ohýbá poddajné kmeny topolů a bříz a dobytek z pastvin se společně s čeládkou klidí do bezpečného ústraní, který malíře tolik fascinoval. Příkladem takové malby je právě Krajina za vichřice, pro kterou Macoun zvolil atypickou diagonální kompozici. Divákův pohled tak pomyslně stoupá po hornatém svahu, šplhá přes kameny, až se dostává k vrcholku kopce, kde na horizontu spatří vzdálenou siluetu pasačky se dvěma kravkami. Stoický klid vyzařující z této skupinky silně kontrastuje s větrem ohýbanými stromy, které tvoří tři vertikální osy - dominanty celého plátna. Dílo je dokladem Macounova citu pro zachycení okamžiku v krajině, pohled na něj jakoby nás na větrnou stráň dokázal přenést, neboť právě dojem sílící vichřice je v malířově pojetí velice realistický. Macoun, jakožto přední český malíř krajinář, začal malovat již v raném věku. Jako první rozpoznal jeho talent V. Jansa, který dal Macounovi doporučení do péče A. Kalvody a A. Slavíčka v letech 1908 - 1909. Po malířské přípravce začal studovat pražskou AVU. Již od této doby začal malovat krajiny různých formátů a nevyhýbal se ani velmi rozměrným plátnům, kde nechával vyniknout velkorysé koncepci české krajiny. Právě tato schopnost a zdařilost výsledků ho tak pasovala do role předního uměleckého dekoratéra českých veřejných a státních institucí, které si jeho krajiny objednávaly. Hlavním jeho působištěm byl Český ráj, Kameničky a Českomoravská vysočina. Poslední dva roky strávil ve Svobodných Hamrech. Macounovo dílo je velmi rozsáhlé a různorodé. Maloval podzimní a zimní melancholické krajiny, ale také panoramatické obrazy s překvapivým pastelovým koloritem zelených a modravých šedí. Zvláště se mu dařila malba stromů a kombinace zasněžených ploch se hrou oblaků, především v době předjaří a tání. Nabízené rozměrné plátno expresivního ražení je výtečnou ukázkou Macounova jedinečného citu přenesení emocí přímo před divákův zrak a potvrzuje jeho nezastupitelné místo na poli českého krajinářství.