Charakteristická práce pochází od jednoho českých umělců, jenž si jako svou novou domovinu zvolil životem bující Paříž. František Zdeněk Eberl se zde věnoval zachycení okrajových vrstev společnosti, prostitutek, cirkusantů, tuláků či pouličních scén. Jeho práce nese znaky melancholie, empatie a lidskosti. Vyznačoval se výborným kresebným základem a schopností zachytit atmosféru prostředí i psychologii postav. V aktech mu často stály modelem prostitutky z okolních nevěstinců či putyk a zachycuje je v jejich přirozeném prostředí. Modiglianovsky laděná tvář prezentovaného ženského aktu diváka upoutá svými pro Eberleho typickými černými oči, se kterými působí figura prázdně až téměř nepřítomně. Skladba nohou a rukou je v nepřirozené zkroucené poloze. Samotným středem obrazu se stává pupík portrétované ženy. Celá scéna je vsazena do komorního prostředí, možná si pro svou kompozici zvolil Eberl hodinový hotel, kde své hrdinky často portrétoval. František Zdeněk Eberl si znatelně zapsal nejen do českého ale i francouzského výtvarného umění a nabízené dílo je znamenitou ukázkou jeho tvorby.