2014, olej na plátně adjustovaném na desce, 70 x 100 cm, signováno vpravo dole I. Exner MMXIV. autorský rám, zezadu opatřeno autorským přípisem s určením a autorskou značkou.

Uvedeno v autorově soupisu díla pod číslem 910.

Slovo autora:
Lidstvo spí hlubokým spánkem a zdá se mu dlouhý sen. Sen z únavy a starostí je hluboký a temný. Spící člověk se podobá mrtvému. Thanatos a Morfeus jsou si dvojčata k nerozeznání. V tomto temném snu lidstva se dějí zvláštní věci a na víc všem lidem se zdají stejné příběhy. Světem se pohybují tři přízraky, alegorie komunismu - stařena s holí, fašistická mladice v elegantní uniformě a žena krásných tvarů s páskou přes oči a laskavým úsměvem, která symbolizuje liberální myšlenky. Nejsou
to Lachesis, Klóthó ani Atropos, jsou to přízraky, které krouží světem a ničí vše. V místech, kde působí, nezůstává kámen na kameni. Právě ony připravují lidstvo na příjezd čtyř Apokalyptických jezdců, kdy poslední jmenuje se smrt. Každá alegorická postava jde jinou cestou a vtírá se jinými hesly. První příšera skřehotá o třídách a třídním boji, druhá velebí stát a pořádek a ta třetí se úlisně vemlouvá hesly o svobodě a lidských právech. Sen je dlouhý a temný. Probuzení je horší než sen, zdevastovaný svět, válečná pole a trauma. Je ještě tma. Když začne svítat s jitrem přijde nová myšlenka. Přijde ze Slunce plná světla a naděje. Bude to cesta osvícená. Ke kořenům. Cesta povede domů, k rodině, k tradici a úctě k předkům, cestička dávno vyšlapaná, cesta moudrosti a pokory, ještě zarostlá a téměř zapomenutá. To ranní světlo ji prozáří a objeví. Temný sen končí ...