Olej na kartonu, 48 x 65 cm, rámováno, datace - 90. léta 19. století, signováno vlevo dole J. Honsa.
Opatřeno Odborným posudkem PhDr. Mgr. Michaela Zachaře:
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře: Podobně jako Kalvoda či Kaván je i Honsa vnímán převážně jako konvenční krajinář. Ovšem jeho rané práce před první světovou válkou ukazují na šíři jeho výtvarných dispozic. Patřil k nejvzdělanějším a nejuvážlivějším výtvarníkům své generace, vážil své výpovědi v textech i paletě. Vstoupil do krajinářské speciálky profesora Julia Mařáka roku 1893 a absolvoval o pět let později. Psávalo se kdysi, že Mařákovci chodili k Mařákovi do školy a k Chittussimu za školu a to je zřejmé i na tomto velmi raném obraze, v němž se ovšem zračí i jiná senzitivita blízká třeba symbolistním pracím Kavánovým. Obraz jako by zapadl mezi rybniční motivy Lebedovy a Kavánovy z let 1894 a 1895 s jejich vyšeptalými písčinami a bahnisky, zavadlým rákosím a chřadnoucím světem vůkol. Rezonuje zde skrytá nota dekadence lomící se přitom do netečné až civilní nálady. Pozoruhodný Honsův obraz z devadesátých let doplňuje naše zatím kusé znalosti o tomto výtečném výtvarníkovi.
Malíř a grafik, studoval u J. Mařáka na AVU v Praze. Pobyt ve Francii orientoval jeho tvorbu na francouzské krajinářství. Hodně cestoval po Evropě. Od roku 1898 členem spolku Mánes, Union Internationale des Beaux Arts v Paříži a Künstlerbund Hagen ve Vídni. Nejvýraznější je jeho tvůrčí období z přelomu století, kdy jeho realistický projev přechází v secesní. V období první světové války se zabýval kresbou architektur, zejména staropražskými motivy.
Autor viz T 1/365, V 2/482, NEČVU 1/279.