Olej na plátně, 91 x 130 cm, rámováno, datováno 1967, signováno vlevo dole Jiroudek 67, zezadu opatřeno autorským přípisem s určením.
Pravost potvrdil a ověřil PhDr. Michael Zachař.
Komentář PhDr. Michaela Zachaře:
František Jiroudek patří mezi nejvýznačnější krajináře nedávné doby. Po osvobození vlasti roku 1945 pobýval delší čas ve Francii, kde na něj silně mimo jiné zapůsobily obrazy Pierra Bonnarda. Jejich opalizující barvy prostoupily později i do koloristicky vytříbených Jiroudkových krajinomaleb. Ty vytvářel zpravidla v místě jemu nejmilejším, tedy kousek za Mělníkem, v Liběchově, kde v blízkosti vinice našel ideální souznění s rázem místa. Na velmi malém prostoru namaloval mnoho desítek pláten, v nichž zdůraznil tvary a barevnými akcenty s výraznými světelnými efekty posílil dramatičnost až symboličnost přírodního živlu. Od šedesátých let se naplno věnoval i veřejným zakázkám a krajinomalby tak v mnohametrových formátech vstoupily i do řady vestibulů a foyer.
Malíř, studoval u W. Nowaka na AVU v Praze, výrazný kolorista s monumentálně pojatými krajinnými a figurálními náměty. Přihlásil se ke skupině Sedm v říjnu (spolu s Hejnou, Paderlíkem, Lieslerem, Seidlem, Michálkem), od roku 1941 člen SVU Mánes, od roku 1961 profesor AVU v Praze. V počátcích své tvorby se věnoval portrétu, aktu, figurální kompozici a krajině. Tři z jeho školních prací byly roku 1937 vybrány na výstavu do Neapole. Od roku 1954 našel svůj kraj v okolí Liběchova, přilnutí k vinařskému kraji se projevilo v kresbách štětcem - ilustracích ke knize Dobrý člověk ještě žije. Zastoupen v NG Praha, Ermitáži v Petrohradě, Torontu a na radnici města Lyngby v Dánsku.
Autor viz T 1/439, TD 85, V 2/545, B 6/75, Ch 4/273, NEČVU 1/325.