Olej na plátně, adjustovaném na lepence, 56 x 76 cm, rámováno, pod sklem, datace - po r. 1910, signováno vlevo dole AL. KALVODA.
Komentář PhDr. Mgr. Michaela Zachaře: Břízu jako symbol panenské přírody uvedl do krajinářského arzenálu až sklonek devatenáctého století. Pro zjitřenou dobu symbolismu a secese jde o motiv dosti hojný a v našich zemích proslavený zejména skvostným velkým plátnem Slavíčkovým. Právě s ním ovšem tehdy na podzim roku 1897 maloval onen motiv v oboře Hvězda za Prahou i mladý kolega Alois Kalvoda. A tomu břízy učarovaly na celý život. Zvláště v prvé dekádě po roce 1900 jimi zabydloval svá plátna, aby mezi ně nejednou vetknul i literárně působící stafáž. Postupně zostřil kontury, přijasnil kolorit a vysytil zejména zelené a žluté. Barevná i formální výtvarná nadsázka přitáhly publikum a Kalvodu těšil jeho zájem natolik, že břízové partie tvořily jeho základní krajinářskou nabídku. Uvedený obraz vystihující náladu bujného léta vznikl někdy krátce po roce 1910 a v opulentní adjustaci představuje referenční příklad typické vyzrálé Kalvodovy malířské žně.
Malíř, grafik, básník, studoval u prof. Mařáka na AVU v Praze. V roce 1900 otevřel soukromou malířskou školu v bývalém Maroldově ateliéru. Studijní pobyty v Paříži, Mnichově a na Marně. Od roku 1892 publikuje v časopise Čas, rozsáhlá je i jeho ilustrační tvorba. Navrhl scénu (1915) pro inscenaci Smetanovy Prodané nevěsty. Jeho tvorba vychází z Chittussiho pojetí krajiny, ale je pak poznamenána symbolismem, po tomto období se ustaluje do iluzívní koloristické podoby.
Autor viz T 1/456, V 3/90, TB 19/490, B 6/151, NEČVU 1/334.