Dotaz na položku
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.
Díky souhlasu s využitím technologie cookies nám dovolíte ukázat Virtuální prohlídku i přímý přenos z našich aukcí přímo na našich stránkách.
Položka je dražena pro jiného dražitele.
Kombinovaná technika na papíře, 20 x 21,5 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace – 1920 – 1925, signováno vlevo dole Kupka.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Vystaveno:
František Kupka, Galerie Karl Flinker, Gouaches, aquarelles, pastels. 24. 5. – 30. 6. 1960, č. k. 39.
Z posudku PhDr. Karla Srpa:
Obvykle se studie, týkající se středu, řadí k obrazu Okolo bodu, na němž Kupka pracoval v letech 1911-1930 (možná je to jen domněnka, Lamač ve své monografii tento obraz datoval 1925-1930, a dosud tento jeho návrh nikdo nerozporoval), nicméně, když se na ně podíváme a srovnáme je s vlastním obrazem, není tato spojitost příliš jednoznačná, spíše jde o přibližně dvacet postupně se ze sebe rozvíjejících studií, které přímo do žádného obrazu nevyústily, i když by se mohly srovnat i s obrazem Oživené linie (1920-1921, přepracováno 1924-1933, zde jde o opět o zdůvodněný návrh Lamače). K tomuto obrazu, poukazujícího na dynamismus středu, má soubor kreseb, tradičně spojovaných s obrazem Okolo bodu, velmi blízko i svou barevností, jež se studii od studie proměňovala. Kupku přitahovaly kruhy, jejich těžký střed, pojímaný jako bod zlomu, jako zdroj energie, z nějž se uvolňují různobarevné výseče. Tuto kresbu lze začlenit do řady, nacházející se ve sbírce Medy Mládkové, která jich vlastní kolem patnácti. Zaměříme-li se pohledem na tři z možných středů, které se překrývají, pak jeden, ten nejhlubší je žlutočervený, další červený a další zelený. Kupka vzájemnými posuny kružnic po ploše vyjádřil pohyb, nadaný nezměrnou dynamičností, vycházející ze středu do okolí, vzájemně se rozpínající, který ze silného barevného jádra je doveden k šedým, bílým a černým.
Když byla tato kresba v galerii Karl Flinkera poprvé vystavena, byla poslední v řadě, Autour d ´un point (č .k. 36-39), přičemž v závorce uvedené E. I – IV bylo Kupkovo číslování. Dosud se nikdo nepokusil sestavit všechny dochované kresby s tímto motivem do plynulé linie, jež by na sebe navazovala, nicméně je zřejmé, že se staly jedny z nejvýjimečnějších příkladů Kupkova radikálního uchopení prostoru, rodícího se z jednoho či několika středů.
Kresba je součástí obsáhlého souboru obdobných studií, z nichž naprostá většina je ve sbírce Medy Mládkové, viz: František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, Museum Kampa. Bez data vydání, s. 210-216. Další studie jsou v Centre Georges Pompidou, další v soukromých sbírkách, pět z nich bylo letos vystaveno v pařížské galerii Le Minotaure (2021, s. 61 – 69).
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.