016 | PTAPČCI

    MEDEK Mikuláš (1926 Praha - 1974 Praha)

    "Olej a emajl na plátně, 80 x 60 cm, rámováno, signováno zezadu Mikuláš Medek spolu s přípisem s určením.
    Obraz bude uveden v soupisu Medkova díla a bude otištěn v jeho katalogu.
    Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
    Komentář PhDr. Karla Srpa:
    Máme před sebou skvělou ukázku Medkova počínajícího vrcholného období, které začalo v roce 1967, kdy byl na prahu své závěrečné tvorby a podstatně přehodnotil své dosavadní přístupy. Medek zažíval leta enormních uměleckých i společenských úspěchů, jež nastartoval jeho pobyt v Janově. Obraz, který má za název zkomoleninu slova ptáčci, je podstatným ohlasem dvou zkušeností, které Medek ve své práci propojoval, jednak Leonarda, o nějž v roce 1967 stoupl jeho zájem, jednak Maxe Ernsta, náležejícího dlouhodobě k jeho největším vzorům. Propojení živočišného a mechanického v jednom motivu bylo syntetizováno v podobě rozverných ptáčků, jejichž hlavy jako by se vzájemně požíraly, které se mění ve znak, jenž umožnil autorovi četné variace. Ptáčci se usadili symetricky uprostřed „hlavy“, jejíž modrý, téměř kovový odstín, má zřetelný monumentální charakter, udržuje si svou emotivní staženost, zachovává odstup. Do klidu celkové formy je zapojen pohyb, do celku detail. Medek dodržuje všechny náležitosti týkající se obrazové výstavby, a přitom se pohybuje na naprosté výrazové výši, se svrchovaností jako žádný druhý umělec z jeho generace. V roce 1967 začal Medek, jak naznačuje i tento obraz, rozvíjet nový druh osobní symboliky, která představovala zázemí veškeré jeho další tvorby až do předčasného úmrtí. Silně stylizovaná hlava ptáčků se mění v květ či v kleště, vyvolává dojem proměny, nepřetržitého těkání, téměř jako by byla Medkovou svéráznou odpovědí na op art, plnou ironie a absurdity.
    Věhlasný malíř, ilustrátor, autor textů pocházející ze známé umělecké a intelektuální rodiny. Studoval na Grafické škole v Praze, na pražské akademii byl žákem V. Rady a studoval též na VŠUP v ateliéru F. Muziky a F. Tichého. V roce 1949 byl ze studia vyloučen. Účastnil se aktivit surrealistického okruhu (Teige, Effenberger, Fára, Istler, Tikal) a podílel se na tvorbě uměleckých sborníků, ale profesionálně se umění věnovat nemohl. Medek si vytvořil vlastní styl manýristických, loutkovitých figur s přesnými obrysy. Deformace původního konkrétního modelu se u něj pojila s pocity horečnatých halucinací, při nichž se proldlužují ruce a zvětšují hlavy s vlasy stylizovanými do plošných ostnů. Postavy vsazoval do prázdného, těsného prostoru, vymezeného perspektivně se sbíhajícími liniemi. Pro Medka byly jediné absolutní barvy modré a červené:""Barvy jsou dokonalé z kovu - modrá ze železa a stříbra, červená ze zlata."" Obsahová závažnost, magická síla malířského rukopisu a duchovní energie, vyzařující z Medkových obrazů a zároveň odkaz mladší generaci činí z tohoto umělce jednoho z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců nejen českého, ale i světového malířství druhé poloviny 20. století. Medkovo dílo je zastoupeno v řadě českých a světových státních institucích, stejně jako v soukromých kolekcích.
    Autor viz B 7/299, NEČVU I/500."

    • dosažená cena: 2 300 000 CZK