Olej na plátně, 73 x 54 cm, rámováno, datace 1962, signováno vpravo dole j Paur 62, zezadu opatřeno štítkem ČFVU, přípisem s určením a výstavním štítkem a razítkem.
Vystaveno:
Dialogy v obrazech, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 2014, str. 139.
Významný český malíř, narodil se 25. července v Kladně. Paur patřil ke generaci, která debutovala na počátku druhé světové války, což výrazně ovlivnilo její tvorbu. Počátek svých studií Paur strávil v ateliéru profesora Rottera na pražské grafické škole užitých umění, později byl zapsán na Ukrajinské škole výtvarných umění v Praze u profesora Jana Ivana Kulce, mimo jiné byl také žákem soukromé školy malíře Miloše Maliny. Nakonec Jaroslav Paur zakotvil na Akademii výtvarných umění v Praze, kterou absolvoval v roce 1949 pod vedením profesora Jakuba Obrovského. Počáteční Paurovu tvorbu ovlivnila nepříznivá atmosféra 30. a 40. let. Okupační teror a umělecká nesvoboda se v Paurově díle projevily silným důrazem na obsahovou a dějovou linku díla. Paur často užíval různých symbolů, scénické alegorie a jinotaje. V polovině čtyřicátých let přišel Paur se svým cyklem Černé růže (1943-1944) v rámci svých prvních výstav tzv. imaginativních krajin. V následující práci se malíř odpoutal od uměle vytvořené problematiky a počal tvořit spíše v realističtějším směru, důkazem jsou obrazy ze série Fašismus a dále obrazy z prostředí kladenských železáren. V roce 1946 Paur absolvoval cestu do Polska, která mu přinesla nový umělecký impuls. Shledání se s obrazem poválečných trosek, s tím co dokáže lidské jednání, autora inspirovalo k sérii obrazů varšavských obyvatel a jejich života v troskách města. Základním motivem této série obrazů se tedy stala silueta města, její ulice a stále ještě vyděšené tváře obyvatel (Ruiny starého města, Drožka, Pasáž ve Varšavě, Měření ve Varšavě). Za tuto dokumentaci polského utrpení dostal Jaroslav Paur ocenění Polonia Restituta. V padesátých letech jeho tvorba vyústila v až lyrickou krajinomalbu. Počátkem let šedesátých malíř uspořádal autorskou výstavu ve Špálově galerii, kde názorně vystavil varšavský cyklus z let 1946-1948 spolu s lyrickou krajinomalbou z let padesátých. Šedesátá léta se v Paurově tvorbě opět nesla v expresivnějším rázu. Námětem těchto obrazů se stal městský civilismus (Žluté město). Motiv zničeného města se promítal hluboko do jeho další tvorby a prolínal se s motivy kosmu. V roce 1960 Paur absolvoval cestu do Paříže. Obrazy inspirované touto cestou malíř vystavil na autorské výstavě roku 1962 opět ve Špálově galerii (Město večer, Paříž). Vystavoval opakovaně samostatně v Kladně, Praze a i ve Varšavě, Budapešti, Káhiře. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. Zastoupen je Jaroslav Paur ve sbírkách NG v Praze, OGVU v Liberci, NG ve Varšavě, NG v Budapešti, GHMP, Galerie v Roudnici a jinde.
Autor viz T 2/251, 2/776, TD 143, B 8/171, Ch 11/25.