Suchá jehla na papíře, 19 x 27 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem.
Je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších moderních tvůrců, kteří neustále nacházejí nové způsoby výrazu, nové způsoby k vyjádření podstaty soudobého světa. Jeho dílo je revoluční a mnohotvárné a natolik rozsáhlé, že je lze jen stěží úplně postihnout. Už v dětství se projevil jako mimořádný kreslíř. Obrazy z prvních pařížských let 1900 - 1903 zrcadlí vliv Toulouse-Lautreca a Gauguina. 1901 - 1904 trvá jeho modré období, kde je námětem ubožák ze společenské spodiny. Monochromnost i manýra tohoto období koresponduje s pesimismem a náladou tzv. fin de siecle. V období 1904 - 1905 maloval v křehkých a pastelových tónech cirkusové náměty. V r. 1907 namaloval revoluční obraz Avignonské slečny, kde se naprosto rozchází s naturalismem a hledá nové způsoby své tvůrčí imaginace. Podněty čerpá z Gauguinova primitivismu, staroiberského sochařství a Cézanna. Další vývoj ho vedl ke kubismu, kde ho fascinovala analýza a skladebný proces obrazové plochy. Vzdává se perspektivy a začíná uplatňovat geometrické prvky. Postupně se na jeho obrazech objevují litery, ale i celá slova. Později jeho dílo charakterizují geometrická abstrakce, klasický, resp. klasicistický realismus, expresionistické hyperboly. Střídá náměty a symboly, ale i techniky, zabývá se kresbami, pastely, grafikou. Kromě portrétů se věnuje také zátiší. Ve třicátých letech je ovlivněn surrealismem a reaguje na španělskou občanskou válku. V r. 1937 vzniká jeho slavná Guernica. Jeho dílo je vyznáním plným radosti i bolesti, posměchu, vzteku i provokace a je obrazem mnohotvárnosti moderního člověka. Během svého života uspořádal bezpočet výstav po celém světě a je zastoupen v celé řadě prestižních kolekcí.
Autor viz V 3/585, TB 26/576, B 8/279.