Suchá jehla na papíře, 47 x 38,1 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem, datace 1954, signováno dole uprostřed Tichý 54, dole uprostřed opatřeno dedikací.

Publikováno:

František Dvořák, František Tichý, Grafické dílo, str. 122, č. 159/2.

Suchá jehla Capriccios II je ukázkovým příkladem grafické tvorby Františka Tichého, v níž se naplno projevuje jeho svět fantazie, grotesky a poetiky imaginace. Tichý zde navazuje na tradici „capriccií“ jako volných, snových a často ironických výjevů, známých již od dob Giambattisty Tiepola, avšak naplňuje je vlastním moderním výrazem. Kompozici dominuje centrální figura stylizovaného jezdce či tajemného performera, který je doprovázen podivuhodnými tvory a postavičkami připomínajícími zvířata nebo masky. Linie, rytá s jistotou a úsporností, vytváří napjatý prostor mezi realitou a snem. Typická tichého kreslířská zkratka přetváří figury v symboly, které jsou jakousi vizuální metaforou lidských rolí, masek a přetvářky. Atmosféra grafiky je melancholická i hravá zároveň. V této syntéze se odráží Tichého celoživotní fascinace světem cirkusu, iluzí a lidské osamělosti skryté za fasádou představení. Capriccios II tak není pouhým výtvarným experimentem, ale výpovědí o podstatě lidského bytí v symbolické a intuitivní rovině.