Uhel a křída na papíře, 36 x 28 cm, rámováno, pod sklem, signováno vpravo dole F. Ženíšek, zezadu opatřeno přípisem s určením.
Vynikající český malíř, prof. na AVU, přední člen výtvarné generace Národního divadla v Praze. Studium začal 1862 na AVU, pak odešel na rok do Vídně a po návratu studium dokončil. Svůj první obraz Lazar před palácem boháčovým představil veřejnosti v r. 1869. Začal spolupracovat s A. Chittussim, se kterým si v Praze zařídil společný ateliér. Na čas odjel také sbírat zkušenosti do Itálie, Holandska, Francie a Belgie. Přihlásil se do soutěže o návrhy pro Národní divadlo v Praze, kde zvítězil. Prováděl ve velkých polích na stěnách Mythus, Život lidský, Historie a Národní básnictví. Osm ženských zjevů na stropě znázorňuje Malířství, Lyriku, Mimiku, Epiku, Tanec, Architekturu, Sochařství a Hudbu. Jsou malovány na plátně a vsazené do stropu. 1883 namaloval populární obraz Oldřich a Božena, který se pak šířil v barevných reprodukcích po celé vlasti. 1885 byl povolán společné s J. Schikanederem na nově vzniklou UPŠ. O rok později přestoupil na zestátněnou AVU společně s J.V. Myslbekem. M. Tyrš charakterizoval Ženíškovu tvorbu jako rafaelovský klasický ideál, oplodněný mánesovskou tradicí a zmiňoval se o něm nadšenými články. V jeho dílech se pojí lyrismus a slavnostní rytmus kompozic s bystrým postřehem skutečnosti. Noblesa provází v úžasné harmonii realismus. Ženíšek byl také vyhledávaným portrétistou, maloval kardinála Schwarzenberga, křižovnického velmistra Huspeku a dokonce i císaře Františka Josefa I. Ženíškova tvorba zachycuje pocity a názory své generace, přesto jeho kresba, kompozice a umělecké podání jsou nade vši pochybnost nadčasové a dokonale vyjadřují atmosféru jeho doby.
Autor viz T 2/747, TB 36/459.