• STAŘENA

030 | STAŘENA

BRANDL Petr (1668 Praha - 1735 Kutná Hora)

Olej na plátně, 44,5 x 32,5 cm, rámováno, datace okolo r. 1720, rentoilováno.
Opatřeno odborným posudkem Prof. PhDr. Jaromíra Neumanna, DrSc.
Opatřeno restaurátorskou zprávou Šárky a Petra Bergerových.
Slavný český barokní malíř se narodil v Praze do rodiny krejčího s oprávněním šenkovat a české selky z jihočeských Přestanic. Vzdělání získal na malostranském jezuitském gymnáziu a zřejmě díky strýci, významnému malostranskému zlatníkovi Danielu Hrbkovi, se dostal do učení k dvorskému malíři Kristiánu Schröderovi. Nezřízený bohémský život, zejména láska k vínu, tabáku a vybraným lahůdkám a častému vyhýbání se placení členských poplatků u cechu a později i alimentů vedlo k mnoha životním zvratům. Vždy ho však provázela pověst vynikajícího a vyhledávaného umělce, který nikdy nezkazil žádnou legraci. Během života prošel řadou angažmá pro církevní a šlechtické objednavatele, mimořádné bylo jeho angažmá pro opata Zinka v klášteře na Břevnově. Kromě malby se věnoval také nástropním freskám a byl i zdatným kreslířem. Jeho dílo prošlo četnými změnami výrazu, které svědčí o jeho schopnostech vnitřního uměleckého vývoje. Zvládl jak líbezné obrazy s transparentními jemnými a emailově svítícími tóny, tak tenebrózní expresivní výjevy s ostře řezanými rysy. Střídal kompoziční principy s přímo experimentátorským zaujetím. Celým Brandlovým životem prostupoval pocit umělecké výlučnosti, jemuž dal plný obraz svými autoportréty. Zpodobňoval se na vlastních kompozicích, ale zvěčňoval svou tvář i u postav biblických, světeckých a mytologických, od mužných typů až po děti. Rád se stýkal se šlechtou a možná i proto dluhy za jeho život na vysoké noze dosahovaly takových výšin. Oblíbenost však byla vzájemná, jak svědčí třeba portréty vzniklé ve službách velkého sběratele a mecenáše umění Františka Josefa Černína z Chudenic nebo jeho portrét pražského arcibiskupa hraběte Ferdinanda z Khuenburgu. Později byl činný v okolí Hradce Králové, kde dokonce i chvíli pobyl ve vězení pro dlužníky. Konec svých dnů prožíval po několik měsíců v Kutné Hoře, kde si ho brzy oblíbili místní šepmistři. Ostatně byl jedním z nich, protože podstatná část Brandlových dluhů vznikla z jeho investice do prospektorské činnosti při zlaté horečce v Jílovém u Prahy, která mu však žádné hmotné statky nepřinesla. Po dokončení obrazu pro hlavní oltář v Kutné Hoře jej našli mrtvého v hospodě U černého koníčka. Kutnohorští však Brandla přijali za svého a s myšlenkou, že mezi nimi dožil český Apelles mu vystrojili nádherný pohřeb s procesím s jezuity z místní koleje a cisterciáky z nedalekého Sedlce. Jeho odkaz ovlivnil vývoj českého barokního malířství a za jednoho z nejslavnějších Brandlových následovníků můžeme směle označit V. V. Reinera.
Autor viz T 1/88, TB 4/528, B 2/273, NEČVU 1/85.

  • zpět