• VEČER V BENGÁLSKU

134 | VEČER V BENGÁLSKU

BURIAN Zdeněk (1905 Kopřivnice na Moravě - 1981 Praha)

Olej na plátně, 115 x 65 cm, rámováno, datace 1963, signováno vpravo dole Z Burian 63.
Vystaveno:
Zdeněk Burian (1905 – 1981), Jízdárna Pražského hradu, 1. 4. – 10. 6. 2005,,
Zdeněk Burian, Vzdálené světy, Galerie European Arts, Praha 2016.
Publikováno:
Vladimír Prokop: Zdeněk Burian (1905-1981), Gallery, Praha 2005, str. 107.
Obraz respektovaného ilustrátora Zdeňka Buriana je součástí širší řady pláten se zoomorfními náměty, v nichž zobrazoval zvířata různých koutů světa, žijící ve volné přírodě.
Tygra bengálského tu Burian zobrazil z nadhledu, a bravurně vystihl okamžik tichého klidu, kdy je šelma, skrytá v okolní krajině, připravená k útoku. Prostřednictvím brilantního realistického výtvarného přednesu se mu podařilo vystihnout chvíli napětí, kterou ještě posiluje téměř identickou barevností zvířete a okolní přírody, pojaté v teplé zemité barevnosti.
Ve způsobu vystižení harmonického souzvuku nedotčené přírody a jejích obyvatel se značí Burianova dispozice k ztvárňování romantické a exotické tematiky, které však není docilováno na úkor precizní morfologické a faktografické věrohodnosti. Obraz je jeho osobním vyjádřením hlubokého vztahu k přírodě a jejím obyvatelům, k nimž po celý život cítil hluboký obdiv a respekt.
Mimořádný český malíř a ilustrátor, proslulý autor spojený s mistrovskou vizí pravěké epochy, studoval u J. Obrovského na AVU v Praze. Už v dětství se inspiroval pro svůj budoucí leitmotiv v překrásné štramberské jeskyni Šipka, ve které pobývali pravěcí lovci. Zásadní pro jeho umělecké směřování pak bylo setkání s paleontologem prof. Augustou, který si ho na základě ilustrace k povídce E. Štorcha Lovci sobů a mamutů roku 1935 vybral jako malíře pro vědecké rekonstrukce pravěkých zvířat, rostlin a prehistorických krajin. Vedle pravěkých obrazových rekonstrukcí, které mu přinesly mezinárodní věhlas a inspirovaly řadu tvůrců jako například režiséra filmu Cesta do pravěku Karla Zemana, oslovil generace čtenářů ilustracemi dobrodružných knih. Bylo jich kolem pěti set. Jeho kvaše, perokresby nebo temperové ilustrace doprovázely knihy Eduarda Štorcha, Jaroslava Foglara, Karla Maye, Julese Verna, Jacka Londona, Rudyarda Kiplinga, Roberta Louise Stevensona, Edgara R. Burroughse a další slavné autory. Přes dvacet let čeřil fantazii mladých čtenářů časopisu Pionýr, kde ilustroval dobrodružné povídky a vytvářel obálky. Jeho dílo je neobyčejně četné, obsahuje kolem 14 tisíc prací. Po smrti paleontologa Augusty spolupracoval s dalšími vědci - například se zoologem Vratislavem Mazákem nebo antropologem Josefem Wolfem, se kterým vytvořil také velké oleje s etnografickou tématikou.
Autor viz T 1/119, TD 37, V 5/352, Ch 1/242.

  • dosažená cena: 1 950 000 CZK