Polychromovaná sádra, 45 cm.
Konzultováno a posouzeno prof. J. Zeminou, akad. sochařem Z. Preclíkem a prof. J. Šetlíkem.
Reprodukováno:
Jiří Šetlík, Otto Gutfreund, Národní galerie v Praze, Praha 1995, s. 236, obr. 199–199b, verze.
Soška Francouzského starodružiníka vznikla jen dva roky před smrtí autora a sloužila jako předloha pro tehdejší památník odboje, který společně s Emanuelem Koreckým v letech 1924-1925 vytvořil. Otto Gutfreund svým dílem nezaměnitelně zasáhl do utváření českého moderního umění, a to nejen na poli svébytného využití kubismu, ale i v linii sociálního umění v sochařství, jehož se na našem území Gutfreund, dále například s Karlem Kotrbou, stal nepojmenovaným nestorem. Francouzský starodružiník patří do série soch československých legionářů, jež autor započal vytvářet v průběhu dvacátých let. Téma francouzské legie bylo o to bližší autorovu srdci, a to z důvodu osobního podílení se na boji ve francouzské uniformě. Zobrazený voják stojí v plné polní, s dlouhým kabátcem, opřen o hlaveň své pušky, snad čekaje na další rozkaz, snad vyčerpán z tuhých bojů zákopové války. Gutfreund vytvořil sochu v takřka realistických obrysech, ale přesto zanechal dílo v poněkud idealizovaných konturách, které přidávají dílu na anonymitě a zároveň na hloubce zamýšleného svědectví doby. Nabízená polychromovaná sádra je výtečným příkladem díla jednoho ze zakladatelů moderního českého sochařství a taktéž připomínkou českého hrdinství v první světové válce.