Kabelové bužírky, plastový stahovák, 65 x 15 cm, datace 2015.
„U kočičáka“, místo mezi Slatinami a bývalým překladovým nádražím.
Výstava „Dýmová hora“ vypráví příběh zániku vyloučených míst a archivuje jejich reálnou podobu. Zaznamenává způsob života obyvatel bezdomovecké kolonie, který má charakter primitivního „pre-historického“ chování mísícího se s pop kulturou, konzumem a modernitou. Koncept výstavy je vystavěn na příběhu místa Dýmová hora u Nákladového nádraží Žižkov, které dnes již neexistuje. Svůj název dostalo podle novozélandského televizního seriálu “Děti z Kouřové hory”, respektive z jeho slovenského znění “Děti z Dýmovej hory”. v 80. letech běžel v československé televizi a velká část obyvatel kolonie při něm dospívala. Název místa se však vryl do povědomí bezdomovecké komunity díky neustálému dýmu a zápachu z pálení bužírek kabelů. jedná se o specifický a drsný způsob obživy – recyklaci barevných kovů.
Shromážděné artefakty z výstavy Dýmová hora se stávají zdrojem financí. výstava bude mít v roce 2020 pokračování na Slovensku v muzeu města Bratislava a jejich nový majitel tak zatím obdrží certifikát a smlouvu. jeho jméno (pokud s tím bude souhlasit) bude zveřejněno na webových stránkách projektu. Po skončení fáze putovní výstavy bude sbírka rozpuštěna a díla předána do rukou těch kteří si je zakoupili.
Před rokem 2015 bylo klíčovým zdrojem obživy obyvatel Dýmové hory dobývání mědi z nalezených nebo ukradených kabelů a jejich následný prodej v podnicích sběrných surovin. Plastové bužírky na smotaných kabelech se nejčastěji opalovaly na otevřených ohništích. vystavený soubor předmětů demonstruje jednotlivé fáze obou technologií, loupání a pálení – od transportu, rozřezávání kabelů až po finální měděné smotky, které bylo možné prodat ve sběrně. jak ukazuje srovnávací materiál z Německé spolkové republiky, podobné postupy jsou využívány po celé Evropě.
Mezi charakteristické předměty bezdomoveckých lokalit patří také plyšové hračky. Lze je vnímat jako pokus o naplnění potřeb jejich emocionálně strádajících obyvatel. Některé z hraček jsou tak výrazem nenaplněných tužeb a dávných traumat.