• KOMPOZICE

196 | KOMPOZICE

FOLTÝN František (1891 Královské Stachy u Sušice - 1976 Brno)

Olej na plátně, 64,5 x 54 cm, rámováno, datace – okolo r. 1939.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Jiřího Hlušičky.
Komentář PhDr. Jiřího Hlušičky:
Potvrzuji pravost uvedeného díla Františka Foltýna /1891 - 1976/, které malíř vytvořil za svého pobytu v Brně, a to v období kolem roku 1939, tedy na závěr hlavní fáze své nefigurativní malby. Obraz nese veškeré znaky naznačené Foltýnovy výtvarné koncepce, díky níž se jako někdejší člen dvou proslulých pařížských tvůrčích skupin /Cercle et Carré; Abstraction - Création - Art non figuratif/ stal jedním z významných představitelů druhé vlny evropského abstraktního umění. Tomuto uměleckému názoru zůstal malíř věrný i po svém návratu do vlasti roku 1934, kdy dokonce jeho projev doznal dalších pozoruhodných vývojových metamorfóz, a to zprvu v preferenci konstruktivních principů a později příklonem k svéráznému pojetí orfistické malby. Posuzovaný obraz tedy zastupuje pozdní stadium Foltýnovy nefigurativní malby, jejíž potemnělé barevné ladění jako by bylo ohlasem tragických politických událostí z konce třicátých let. Tato práce může být považována za ukázku malířovy charakteristické dostředivé skladby, jejíž nehluboký obrazový prostor je vybudován na barevných i světelných relacích plošných, jakoby volně se pohybujících útvarů. Tato Kompozice patří patrně k posledním nefigurativním plátnům Františka Foltýna, po nichž se posléze znovu přiklonil k realitě v posmutnělých krajinomalbách obtížených symbolikou tíže válečných let. Pozoruhodným způsobem, založeným na osobité barevné modulaci a důsledné skladbě, je tak v této Kompozici vyjádřena Foltýnova vývojová situace na rozhraní dvou hlavních tvůrčích období.
Inspirativní český malíř kosmopolitního charakteru, který svou nefigurativní tvorbou položil základy geometrické abstrakci vystudoval UPŠ v Praze u prof. Hofbauera a Dítěte. Po období stráveném v Brně se Foltýn v roce 1924 přestěhoval do Paříže, kde se později setkal se Štyrským a Toyen, jejichž artificielní tvorba na něj silně zapůsobila. Tato zkušenost jej nasměrovala k abstraktní tvorbě. Harmonické aranžmá kontrastních prvků, provedené v některých částech nepravidelnou barevně zmutovanou texturou, reprezentují Foltýnovu teorii o základních rytmech vesmíru, které spojují prostor, hudbu, rytmus, formu a barvu do soudržných a abstraktních celků. Od roku 1923 do 1924 studoval Foltýn na Académie Julian a Académie Grande - Chaumiére, kde navštěvoval lekce českého kolegy umělce Františka Kupky. Kupka hovořil se svými studenty o francouzské historii a civilizaci, etice, filozofii a povzbuzoval svobodné myšlení a osobnost v umění. Foltýn, inspirovaný těmito lekcemi, postupně rozvinul svá vlastní pravidla abstrakce založená na syntéze kubistických a biomorfních principů. Foltýn se stal po Kupkovi druhým nejvýznamnějším představitelem této v Čechách nepříliš frekventované tendence a svou tvorbou ovlivnil několik následovníků. Poprvé byly Foltýnovy abstraktní obrazy vystaveny v Paříži na sklonku roku 1927 v galerii Au Sacre du printemps, v místě, jež bylo zázemím pro umělce podporované patrony abstraktního umění Michel Seuphor a Paul Dermée. Vlivem těchto setkání došlo ke vzniku hnutí Cerclé et Carré a v r. 1931 skupiny Abstraction - Creátion, které spojily umělce, jejichž hlavní zájmy spočívaly v geometrické abstrakci. Ačkoli Foltýn nepatří mezi iniciátory abstrakce v Paříži, jeho činnost a tvorba spočívala v představení nefigurativního umění jeho domácí zemi, která poskytla mnoho českých poválečných umělců s výrazným vzorem pro autonomní vztahy linie, barvy a prostoru. Ve čtyřicátých letech se od abstrakce odvrátil a začal malovat realistickým způsobem.
Autor viz T 1/229, TD 55, Ch 2/276, NEČVU 1/184.

  • zpět