051 | RYBNÍK

    HONSA Jan (1876 - 1937)

    Olej na kartonu, 48 x 65 cm, rámováno, signováno vlevo dole JHonsa.
    Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař.
    Vystaveno:
    Má vlast - pocta české krajinomalbě, Jízdárna Pražského hradu 4.9 - 1.11., Praha, 2015.
    Publikováno:
    Má vlast - pocta české krajinomalbě, S.V.U. Mánes a Správa Pražského hradu, Praha, 2015, s. 300.
    Dílo bylo přislíbeno na výstavu Jan Honsa, Sedlák s paletou, 18.4. – 7.6. 2020, Městské muzeum a galerie Hlinsko.
    Malíř, grafik a krajinář, studoval u profesora J. Mařáka na AVU v Praze. Od roku 1898 byl členem spolku Mánes, Union Internationale des Beaux Arts v Paříži a Künstlerbund Hagen ve Vídni. V roce 1903 podnikl cestu do Paříže a Normandie. Pobyt ve Francii orientoval jeho tvorbu na francouzské krajinářství. Poté hodně cestoval po Evropě. Jeho cesty ho zavedly například do Drážďan, Berlína, Holandska, Belgie a Mnichova. V jeho malířské tvorbě je znatelný jeho trvalý a hluboký vztah k přírodě. Ve svých dílech dokázal zachytit ráz i náladu kraje. Většinu svých námětů čerpal z Podorlicka a Vysočiny. Svou uměleckou tvorbou se Jan Honsa vysoce podílel na vývoji české krajinomalby, o čemž svědčí i tato v aukci nabízená olejomalba. Ta je datovaná do devadesátých let devatenáctého století, tvoří svébytnou ukázku Honsových zpracování vodní krajiny a zároveň se stává jakýmsi předvojem autorovy pozdější charakteristické tvorby z přelomu tisíciletí, kdy se jeho vysoce realistický projev postupně proměňuje pod vlivem nových tendencí a přechází v secesní. „Rybník” je malbou barevných kontrastů; modravá hladina rybníka a blankytně oblačné nebe je protnuto pásem světle žlutého rákosu. Právě barevné pojetí polámaného rákosu, ač stále silně realistické — vyprahlost suchých a odkvétajících stébel je z malby doslova citelná, dodává celé krajinomalbě určitý emoční podtext. Zejména zlomená a tlející stébla v prvním plánu malby navazují v divákovi dojem celkového úpadku a pocitu zkázy, zachycení pomíjivosti ročních období nutí k zamyšlení se nad dekadencí vlastního života. Honsova precizní práce se štětcem a jeho drobné tahy diváka doslova nutí soustředit se na detail malby a hledat tak v moři rákosu stále nové, na první pohled přehlédnutelné prvky.