Olej na plátně, 54 x 81 cm, rámováno, datace okolo r. 1910, signováno vlevo dole Luce, zezadu opatřeno výstavním štítkem a razítkem.
Vystaveno:
Dialogy v obrazech, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, Praha, 2014.
Publikováno:
Guide des Ventes Publiques, Connaissance des Arts, Paris, 1972; P. Cazeau, Maximilien Luce, Paris, 1982, str. 180;
D. Bazetoux, Maximilien Luce, Calatogue de l´oeuvre peint, Paris, 1986, vol. II, str. 139, č. 564;
Dialogy v obrazech, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, Praha, 2014, str. 102.
Známý francouzský impresionistický a pointilistický malíř a grafik. Vyrostl v prostředí na Montparnassu v rodině drážního úředníka. Vyučil se u dřevorytce Henri-Theóphila Hildebrandta a večerně docházel na lekce kreslení. Už v 17 letech si osvojil rovněž techniku olejomalby. Malířské vzdělání si rozšířil ještě na hodinách kreslení u Diogéna Maillarda, kreslíře z proslulé manufaktury na gobelíny. Tvořil zejména v Paříži a v Rolleboise. Začínal časopiseckými dřevoryty pro L´Illustration a londýnský The Graphic. Stylisticky ho velmi ovlivnili Camille Pissarro a Georges Seurat. V r. 1879 narukoval do armády a sloužil v Bretagni a Guingampu, kde dosáhl hodnosti desátníka. S tím nebyl spokojen a tak využil svých známostí a dosáhl převelení do Paříže, kde se pak nechal propustit z armádních služeb v r. 1883. O jeho grafické práce přestával být zájem, takže se v této době rozhodl věnovat olejomalbě, a to zcela profesionálně. Z pařížské umělecké sféry našel spřízněné duše v Paulu Signacovi a Henri Edmund - Crossovi. Svou kariéru začínal jako krajinář a malíř městských výjevů ze života dělníků, kteří ho od dětství obklopovali. Tvořil ve stylu neoimpresionismu, po určité období maloval i v pointilistickém stylu. Zaujal pro svou typickou světelnost a brutální upřímnost. Francouzský kritik Félix Feneon malíře charakterizoval jako obyčejného, upřímného muže s bouřlivým a nepřehlénutelným talentem. Byl členem skupiny Groupe de Lagny, kde působil s Leo Gaussonem, Émile-Gustavem Cavallo-Péduzzim a Lucienem Pissarrem. V r. 1895 vyšla na jeho pointilistický obraz Na břehu řeky Seiny u Poissy oslavná kritika v New York Times. V dlouhém a plodném díle maloval pestrou paletu námětů, nejčastěji se však věnoval krajinám. Maloval také portréty, zátiší, zvláště pak květinová a obrazy s motivy tvrdé dělnické práce. Stejně jako jeho vzor Camille Pissarro byl členem anarchistického hnutí. Od r. 1905 maloval obrazy s náměty revoluce. Během I. světové války, tedy po roce 1914, maloval obrazy s náměty válečné hrůzy. Jen s několika málo vyjímkami Luce vystavoval každý rok na výstavě Les Indépendants a v roce 1926 uspořádal velkou retrospektivní výstavu. V r. 1909 byl zvolen za víceprezidenta Société des Artistes Indépendants a po smrti P. Signaca byl zvolen jejím prezidentem. Vystavoval v Paříži, Bruselu, Londýně aj. Jeho díla jsou zastoupena v mnoha prestižních světových galeriích, hlavně v Evropě a USA.
Autor viz TB 23/435, B 7/7.

Oil on canvas, 54 x 81 cm, framed, dated round 1910, signed lower left Luce, exhibition label and stamp on reverse.
Exhibited:
Dialogues of paintings, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, Praha, 2014.
Published:
Guide des Ventes Publiques, Connaissance des Arts, Paris, 1972; P. Cazeau, Maximilien Luce, Paris, 1982, page 180;
D. Bazetoux, Maximilien Luce, Calatogue de l´oeuvre peint, Paris, 1986, vol. II, page 139, no. 564;
Dialogues of paintings, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, Prahgue, 2014, page 102.
Author see TB 23/435, B 7/7.