006 | LESNÍ ZÁKOUTÍ

    MAŘÁK Julius Eduard (1832 - 1899)

    Uhel a křída na kartonu, 58 x 43,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 1878, signováno vlevo dole JM, zezadu opatřeno ověřením od J. Baucha, skica pro pozdější lept.
    Dílo předního českého krajináře otvírá divákovi pohled do velmi vypjatého krajinného výjevu, který je svým laděním zejména ve vztahu bezmocného člověka k mocné přírodě podobný německým romantikům počátku 18.století. Julius Mařák známý zvláště pro své lesní zklidněné a drobnopisně předvedené interiéry zde překvapuje mírou exprese, s jakou představuje stromoví, které se láme v poryvech citelného vichru. Doslova rozervaná skaliska krajiny v předním plánu skoro až připomínají krystalickou půdu typicky zobrazovanou v takovémto schématu v raně gotických obrazech. Divák až váhá, zda se přední plán obrazu vůbec ocitá na půdě lesa či zda celá krajina není zmítaná v divokých vlnách mořského příboje. Tohoto efektu dosáhl malíř pomocí nahuštěných tahů křídy připomínajících rozbouřenou vodní hladinu. Expresivní dojem zde podtrhává shrbená ženská postava, která je stejně jako stromoví unášena větrem což je zdůrazněno skrze její vlající plášť. Diváka nechává na rozpacích odkud a kam tento lidský osud směřuje. Přestože se u Mařáka v tomto období nepředpokládá takto expresivní, až existenciální obsah jeho vybrané figurální stafáže, malíř zde jde proti dobovým konvencím akademismu a vystupuje jako bouřící se solitér. Podobně jako ve svých olejích pracuje Mařák i zde velmi dovedně se světlem, jehož největší zdroj přichází shora skrze mračna a mihotá se v korunách stromů. Autora zde znatelně okouzlila práce s obrysy a liniemi větví, které se skutečně netradičně vlní a krabatí v silně expresivně vypjaté křivce. Julius Mařák v nabízeném díle dokládá svůj všestranný zájem o vícero uměleckých výrazů, technik a širokou škálu tvůrčích přístupů k obrazové ploše.