• STUDIE CHALUP

028 | STUDIE CHALUP

PRUCHA Jindřich (1886 Uherské Hradiště - 1914 bitva u Komarova v Ruském Polsku)

Olej na lepence, 61 x 64,5 cm, rámováno, pod sklem, datace – 1909, vpravo dole pozůstalostní razítko (pozůstalost Jindřicha Pruchy), zezadu opatřeno přípisem od autorovy sestry s uvedením názvu a lokace (vesnice Počátky).
Posoudil a pravost potvrdil PhDr. Mgr. Michael Zachař a prof. Zdeněk Sejček.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
Vystaveno:
Jindřich Prucha, S.V.U. Mánes, 18. 11. – 30. 12. 1943, č. kat. 13.
Publikováno:
Jindřich Prucha, Malíř předjaří a jara, nakladatelství V. Tomsa, Praha 1941, nestránkováno.
Obraz bude publikován v připravovaném soupisu díla Jindřicha Pruchy.
Komentář PhDr. Karla Srpa:
Přestože sestra Jindřicha Pruchy označila tuto práci za studii, dnes ji lze vnímat tak jako by byla dokončená. Prucha v roce 1909 prodělával strmý malířský vývoj, který jej vedl od impresivních východisek k expresívnímu přehodnocení. Máme před sebou otevřené dílo, které se rozpíná, vytváří kolem svých hmotných dominant senzitivní pole, která jsou malířsky tak uvolněná a odhmotněná, že vyvolávají abstraktní dojem. Pruchův přednes je nesmírně uvolněný, pracuje jen s odstíny zelených a hnědí, šedých a bílých, jimiž postihuje smyslový svět, skládající se z několika chalup, stromů a velkého kopce, rozkládajícího se nad nimi. Z odstupu mnoha let lze konstatovat, že rané Pruchovy práce z roku 1909 lze srovnat s obrazy jeho generačních vrstevníků jako byli Filla či Špála, kteří se mnohem více ve své době na umělecké scéně prosazovali, zatímco Prucha zůstával v pozadí. Právě zapojení podkladu lepenky, která na několika místech je ponechána ve své původní podobě, dělá z díla přitažlivou, aktuální práci, ve které otevřenost je součástí zamýšleného celku. Chvatný Pruchův rukopis se stává zdrojem napětí, lze sledovat proměnlivé směry jeho tahů, jeho nečekané zvraty a zauzlování. Ze srovnání s velkým Pruchovým vzorem, jímž byl Antonín Slavíček, vysvítá, že se české krajinářství dostalo do ještě bezprostřednějšího výrazového pojetí, které se stalo tak jedinečné, že nebylo možné jej později znova opakovat.
Obraz byl vystaven na samostatné výstavě Jindřicha Pruchy v S.V.U. Mánes (18. 11. – 30. 12. 1943) pod číslem katalogu 13 a je uveden v soupise autorova díla v knize Jindřich Prucha Malíř předjaří a jara (nakl. V. Tomsa, Praha, nestr, Praha 1941). Zde bylo uvedeno, že se původně nacházel v majetku Vojslavy Pruchové v Běstviné.
Malíř krajinář a figuralista. Po nedokončených studiích filologie se začal věnovat malířství. Jeho obrazy stojí na intenzívním vnitřním prožitku umělce, opakovaným hledáním a novými začátky se jeví jeho tvorba i v krátkém období vzniku poměrně různorodá. Navštěvoval večerní školu kreslení u Ludvíka Vacátka a později studoval na akademii v Mnichově u prof. Hertericha, což byl ve své době velmi respektovaný úspěch a uznání jeho malířských kvalit. Své krajinářské motivy čerpal především v oblasti Železných hor odkud pochází nejvíce jeho prací. Ovlivnily ho sbírky mnichovské Pinakotéky - zejména El Greco. Prucha je přímým pokračovatelem slavíčkovské tradice. Velmi patrný na jeho tvorbu je i vliv Jana Preislera a Antonína Chittussiho. Po tříletém období hledání byl díky obrazu Na kozích hřbetech přijat do prestižního S.V.U. Mánes. Jeho válkou předčasně ukončené dílo dodnes budí zasloužený údiv a přízeň sběratelů.
Autor viz T 2/323, TD 152, TB 27/430, B 8/509, NEČVU 2/655.

  • dosažená cena: 1 600 000 CZK