030 | KRYSTALY

    SÁGNER Augustin (1891 – 1946)

    Olej na plátně, 50,5 x 40 cm, rámováno, datace okolo r. 1940, signováno vlevo dole Ságner.
    Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.
    Komentář PhDr. Karla Srpa:
    Práce Augustina Ságnera z počátku třicátých let náleží k nejzajímavějším polohám, jež se v tehdejším českém umění existovaly. Ságner se od figurálních počátků nakrátko dostal k tvorbě obrazů, které stály na pokraji nepředmětného umění, jež vycházelo z jeho jedinečného náhledu na vznik přírody a její vývoj. Během druhé světové války se vrátil k většímu souboru obrazů, k myšlenkám, jimiž se zabýval na počátku třicátých let, soustavněji se zabýval krystalem, jeho lomy, jeho průhledností, růstem a štěpením. Dospěl k originálním dílům, vyjadřujícím utváření hmoty, k vnitřnímu, prosvětlenému prostoru, odstíněnému velmi průzračnou fialovozelenošedou tonalitou. Myšlenka růstu hmoty jako předpokladů vzniku světa Ságnera dlouhodobě přitahovala. Vycházela ze studia Goetha a byla podepřena nejrůznějšími novějšími vědeckými poznatky. Ságnerovy krystaly jsou jedinečným souborem, jenž vznikl během druhé světové války a který mohl korespondovat se vztahem k abstrakci u mnohem mladších výtvarníků, ale také mohl být dán do souvislosti s meditativními obrazy Františka Drtikola. Ságner vstoupil do vývoje tehdejšího malířství osobitým vkladem, jehož přínos byl objeven až o několik desetiletí později. Jeho přístup je velmi cenný, neboť šel vlastní cestou, která neměla v tehdejším umění obdoby. Význam Ságnera čeká na své další, podrobnější zhodnocení, avšak dnes již je zřejmé, že právě abstraktní a krystalinická poloha představují jeho nejvýznamnější vklad do českého moderního malířství.

    • zpět