Akvarel na papíře, 29 x 39 cm, rámováno, pod sklem, signováno vpravo nahoře Amalia Schwerdgeburth.

Malba sleduje detailně italský vzor slavného obrazu od Pompea Girolama Batoniho (1708 – 1787), který byl zničen za 2. světové války v Drážďanech.
Šířkově orientovaná malba zachycuje polonahou ležící světici. Dívka s rozpuštěnými vlasy, zahalená do temně modré drapérie leží na pravém boku a opírá se o předloktí rukou spojených na polštáři. Hlavu obrací k rozevřené knize opřené o lebku v popředí. Prostředí charakterizuje kmen padlého stromu a lesní vegetace.

Autorka pochází z významné malířské rodiny. Její otec i děd byli významní drážďanští malíři, kteří vyučovali na tamější Akademii. Charlotte Amalia byla žákyní svého otce Carla Augusta (1785 - 1878). Svá díla tvořila ve Weimaru (mezi lety 1808/1822) a Drážďanech (od roku 1822). Malovala zejména podobizny a historické náměty. Její díla jsou často námětem kopistů a vyskytují se v akvarelech a sepiových kresbách.
Autor viz TB 30/383.